Zajíc

Posted on 6th Srpen 2013 in Texty

Když teď chodím koukat v noci na hvězdy, což chodím skoro pořád, maje výhodu toho, že náš dům je doslova na okraji Brna, takže z prostoru mezi čísly 3 a 5 je vidět celá Velká Medvědice, nejen Velký vůz, vídám občas kromě ježků, kun, potkanů, kočky Máši v druhém patře našeho domu a v poslední době i slziček svatého Vavřince, jichž je právě čas, také zajíce. Nemohu to doložit fotkou, neboť jednou seděl v tak tmavém místě, že na fotce s dlouhou expozicí je jen světlý flíček, a včera hopkal tak hezky, že jsem na foťák úplně zapomněl. Ale tématem tohoto článku jsou hvězdy, tak snad odpustíte.

 

Taková noc má své kouzlo, například jsem si vzpomněl na Karkulína ze střechy u jednoho úžasně hlasitého chrápání. O víkendu navíc z přehrady míří vzhůru jeden až dva reflektory z discothequy, takže jsem nejdříve myslel, že halucinuji, a pak se zase lekl, zda nejde o nálet. (Ach, je na místě omluva věrným čtenářům tohoto blogu, za to, že jsem jej letos tak zanedbával; s přechodem na nové místo jsem se dosud tak nějak nesrovnal, a nepomohly ani myšlenky na to, že za ten blog platím, a to jsem přitom na peníze jako ras, jen se zeptejte Pepy, který našel desetikorunu na nepřístupném místě, druhý den jsem ji tam šel sebrat. Viz.)

Letos mám na hvězdy vůbec štěstí. Nejprve jsem tak krásně viděl Velkou medvědici, vyprovodiv jednoho přítele na zastávku nočního autobusu, pak jsem zažil skoro epifanii, koukaje na Lyru, že to je vlastně můj starý známý, díky Lemově Nepřemožitelnému («Непобедимый», крейсер второго класса, самое крупное судно, которым располагала База в созвездии Лиры, шел на фотонной тяге через крайний квадрант созвездия.), minulý týden jsem poprvé vyfotografoval Delfína, a včera Alkor s Mizarem. Hodně mi k tomu pomáhá stativ, který mi věnoval švagr, sdělan v Sovětskom sojuze (teda stativ, ne švagr), důkladný, ocelový, s nímž by se v případě potřeby dal zabít i žralok, a který má v nožkách schovány dva další díly – ten třetí jsem objevil až po delší době! –, takže mi dosáhne přesně na nos. Stativ se jmenuje Alexandr Sergejevič (v pondělí, středu a pátek), Alexandr Michajlovič (v úterý, čtvrtek a sobotu) a Saša v neděli; ale na Sašu slyší ochotně vcelku kdykoliv. Mimochodem, díky výklopnému displeji není ani na hvězdy stativ potřeba, před pár týdny jsem docílil skvělých výsledků tím, že jsem fotoaparát prostě položil na zem a zapřel ho klíči, případně prstem, případně ničím; když jsem fotografoval Plejády, které jsou naproti našemu vchodu okolo půl třetí v noci, šel okolo mírně podroušený kluk, kterého znám, a ptá se mě „Co děláš?“, tak jsem mu to vysvětlil. Druhý den už si to ale nepamatoval, protože mě potkal znovu, střízlivý, a jako obvykle mi vykal.

 

 

Jé, mohu nahrát soubor o velikosti až 64 MB! To jsou mi změny. Tak tady je Velký vůz nad sedmičkou v den, kdy byl Superměsíc. Je v plné velikosti, tak si klikněte. Vůbec, klikejte, prosím.

Tady je první fotka Delfína:

A tady jsou Alkor s Mizarem z minulé noci!:

Inu, ve foťáku cosi poskočilo, takže bych sem mohl nahrát i lepší – nezdvojenou – fotku, ale ta by nebyla první, to chápete.

Pokud se najde někdo, kdo by nevěděl, jak se ostří takhle málo jasné (z hlediska fotoaparátu!) hvězdy, tady máte návod. Byl jsem se teď podívat na svou sovětskou Viliu, za jakou vzdáleností má nekonečno, moji v dětství nejoblíbenější ostřící vzdálenost: , a je to od víc než 8 metrů. Fotoaparátu je tedy zřejmě jedno, zda je hvězda vzdálená 82 hvězdných let, nebo 25 (což je ale trochu škoda, nemám pravdu?). Pročež si tak zhruba vyměříte, kde je na obloze to, co chcete fotit (hledáčkem je to vidět líp než na displeji, ale ten je zase k nezaplacení, když fotoaparát leží na zemi, jinak byste museli kopat v chodníku jámu), přičemž slovem zhruba míním tak, abyste to našli, až to budete hledat, a pak začnete mávat stativem tak, abyste do něj dostali nejbližší jasnou hvězdu, kterou lze zaostřit (dělám to se zoomem 12, tj. maximálním) – v případě Velkého vozu se mi osvědčila Vega (proto právě takové světelné roky v předchozí větě). Zaostříte, spoušť držíte namáčknutou, jak se píše v návodech, a postavíte stativ tak, aby mířil na vámi vybraný objekt. Bude dobře vidět, protože je zaostřený. Pak už stačí jen zmáčknout.

Několik tipů: při úspěchu juchejte potichu, nejste-li v opuštěné krajině (okolo mne spí tři sta duší, tak juchám potichu a raději šermuji rukama). Připravte se na to, že se budete smát, protože namáčknutou spoušť buď zmáčknete, nebo pustíte, než se dostanete k cíli. Abyste mohli mávat stativem vskutku mohutně, můžete si na chodníku vyznačit pozici, do níž ho musíte dát, aby mířil na cíl. V mém případě jsem ji vyznačil klíči, půlkou ořechové skořápky a kamínkem:

To si pište, že jsem si je vzal domů. Tady leží, stylově k stativu, na Hovorech k sobě. Zase mám okousaný nehet, a to jsem je měl před měsícem tak dlouhé, až se má vzácná přítelkyně Amaranta, znamenitá malířka, domnívala, že je mám tak dlouhé na hraní na imaginární kytaru, protože kdykoliv se bavíme, hrají nám k tomu Jethro Tull, a u Aqualungu hraju sólo; ve skutečnosti mi prostě jen narostly.

Můžete taky použít křídu a značky si namalovat, já mám jednu u dveří, ale s předměty je to zábavnější; navíc, budete-li lovit Delfína zpomezi křoví a lipek, jako ho lovím já, kdo ví, co najdete. Napadá mne ale, že chodník s pozicemi pro stativ by byl skvělý!

 

Plejády. Jejich souhvězdí se mi pamatuje dobře, neboť jsem Býk. Už jsem vám doporučoval program Stellarium. Z něj si můžete mimo jiné i pořídit obrázky:

 

 

Pro majitele fotoaparátů s delší expoziční dobou, než je moje maximální, 15 sekund (na kterou fotím): pozor, hvězdná obloha se otáčí tak rychle, že při delší než dvacetisekundové expozici už budou hvězdy rozmazané (díky T. Pesistovi A. za informaci). Když jsem loni fotil zrcadlovkou, automat si nastavil 8,2 s, takže vidíte, že stačí málo.

A i když si lze za velmi nízkou cenu pronajmout na astrofotografii teleskop v americké observatoři (díky Jaromíru Bosákovi za informaci), nezapomeňte, že nejhezčí pohled na oblohu je vždycky prostýma očima.

comments: 16 »

16 Responses to “Zajíc”

  1. lojzo napsal:

    Hviezdny článok, oplatilo sa čakať! ;-)
    Z Nepremožiteľného sa poznáme, napísal si mi v jednom z venovaní, asi to tak bude.
    A zajac (minimálne jeden, a to dosť veľký) žije aj na našom sídlisku, jednej noci sme ho dokonca videli prejsť disciplinovane cez prechod. Ale fotku nemám.

  2. fismeister napsal:

    Děkuji, jsi až příliš laskav!

    Ó ano, Lem: zvednu oči k Letnímu trojúhelníku a v Lyře vidím Horpacha, Rohana a ostatní.

    Náš zajíc je taky velký. Ale fotit v noci je obtížné: i z Máši, která včera byla na okně, mám jen odraz očí.

    Maminka tě moc pozdravuje!

  3. lojzo napsal:

    Ďakujem pekne, pozdravy s radosťou a úctou opätujem!

  4. fismeister napsal:

    Jo jo, maminka na tebe děsně drží. Já ostatně taky; a kdyby tady byla Kesinka, jistě by zavrtěla ocáskem.

  5. hanci napsal:

    Ahoj Mirku – nádherné počtení. Kdysi – asi v pravěku – jsem se taky ve hvězdách trochu vyznala. Ale jak přešly ty různé přírodní (a nejen ty) katastrofy, zapomněla jsem…. Zase potřebuji poradit, takže napíšu mailem. Moc a moc zdravím tebe i maminku!!

  6. fismeister napsal:

    Děkuju moc. Já si zase početl o Terezce. My Tě taky moc pozdravujeme a moc na tebe myslíme!

    Ano, klidně napiš: obzvláště ve věcech jakými jsou vyšší matematika, programování a pašování ukrajinské Viagry se vyznám skutečně znamenitě.

  7. Petisee napsal:

    No hurá! A usmála jsem se, tak jsem ráda, že píšeš usměvavě. :)
    PS: – já jsem na tom poslední dobou se psaním obdobně. Hanbím se.

  8. fismeister napsal:

    Díky, ma cherie. Mám radost a prášky fungují, tak usměvavě. No jo, možná je to tím zmizením bloguje, možná něčím jiným.

    Teď na tebe myslím právě, protože se Danek vrátí z tábora a já ti pro něj chci poslat seznam nějakých fantasy, které by se mu mohly líbit.

  9. elfos napsal:

    Jupí! Mám radost. Děkuji. :-)

  10. fismeister napsal:

    Já taky.

    Nevím, zač děkuješ, ale rádo se stalo.

  11. Bára napsal:

    Ahoj Mirku, moc tě zdravím!
    Jako Petisee, čtu a usmívám se a mám radost, že ses ozval. Nemám FB, nemám žádných zpráv o tobě…
    Jako malou mě vodili do planetária, milovala jsem to tam a bylo dědečkovou ctí (amatérský hvězdář), že znám jako pětiletá většinu známých souhvězdí a naši sluneční soustavu, ach, to už je dávno!
    Alkor a Mizar – zaklínadlo, které mě vrací do dětství…

    • fismeister napsal:

      Ahoj Barunko. Nápodobně!

      Na můj facebook klidně můžeš chodit, protože není nijak zamčený; dávám tam většinou jen fotky.

      Ano, vykládal jsem předevčírem polskému příteli, že jsem naposledy byl v planetáriu s taťkou, vstupenka stála 50 haléřů. S rodiči jsme chodili na hvězdy na chalupě, se strejdou v lese za toutéž chalupou. S Alkorem a Mizarem to mám stejné, jen u těch hvězd nehrozí to, že by tě mohly někdy zklamat, to se občas s dětskými láskami stává, třeba s některými filmy. S hvězdami se ta láska a fascinace spíš prohlubuje.

  12. Wu napsal:

    Parádní článek, jsem rád že jsi nechuť k novému blogosystému překonal.

    • fismeister napsal:

      Děkuju! Myslím, že částečně je to i díky naší korespondenci, takže děkuju ještě jednou. Nevím, zda nechuť je to pravé slovo: spíš jsem konzervativní a nemám rád změny; taky jsem na dnešek spal pětatřicet hodin v kuse, třeba to byla právě reakce mého konzervativismu.

  13. Oby napsal:

    Ahoj Henry, nic si z toho nedělej, nejsi sám, kdo přišel o zajíce. Taky mi nedávno jeden pěkný kousek utekl. Přelítl mi takřka před nosem z jednoho pásu trávníku přes chodník do druhého pásu trávníku – a byl v čudu. ;-) Dosud jsem nezjistila, kde dělám chybu, ale velký Canon mi potmě nechce fotit, natož tak na něco zaostřit. :-P Tak se tu kochám tvou vizí hvězd a mávám vám do Brna. :-)

    • fismeister napsal:

      Ahoj. Já také nevím, jak v noci ostřit – asi je na to potřeba forichtunk. A ten nemám. Ten náš seděl, respektive pomaličku hopkal, ale stejně, bez šance. Holt by to chtělo kameru s nokturnovizí a z filmu pak pořizovat snímky. Mávám k jezerům, teď jsem byl u Erie s Tekumsehem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Comment

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>