Cesta do hlubin

Posted on 25th Srpen 2012 in Texty

… letce Šímy? Raoula Dufyho?

Protože se nám rozbilo video, pustil jsem si, zcela proti svému zvyku, film na počítači. Sice máme DVD, ale to je tak futuristické, že používáním šetřím. Tedy: pustil jsem si jako podkres pro práci několikrát za sebou oba „študácké“ filmy a vida, také to má cosi do sebe.

 

Zde například student Šíma, dotazující se, jestli může „tady ty tři prsty vynechat“, mi řezavě připomněl avantgardní malířství (myslím tehdy avantgardní – dnes už je to „klasika“). Nevím, kterého umělce, ale to nevadí, protože není-li to nějaký konkrétní, mohu o nějakém neexistujícím snít. – –

 

– Jaké znáte představitele futurismu?

– Ferenc Futurista.

 

„Znaj kdejakýho pišišvora, ale ke zkouškám s tím nejdou.“

 

 

VSUVKA:

…neexistovala žádná jednotná australská domorodá kultura, ale celá řada kultur různých kmenů. Protože nákresy vytvářeli místní lidé, pro něž byly také určeny, opíraly se o místní významy. Skalní kresby a rytiny se často iden­tifikovaly s mytickými postavami. Tyto skály zdůrazňovaly povahu krajiny jako domova, získávaly tím posvátný význam, který se pře­nášel z generace na generaci. Místa jako skalní útvary či jezírka se považovala za skutečné i zároveň nadpřirozené útvary a dyna­mický charakter jim dávala víra, že po stezkách mezi nimi puto­vali „snící” (duchové předků).

Domorodé obrazy zachycovaly zemi z výšky, nepřinášely pohled na krajinu z jednoho místa; tím se podobají moderním mapám. Kultura, která je vytvořila a používala, prostor intenzivně vnímala.

(Jeremy Black, Obrazy světa – Historie map, str. 19-20)

KONEC VSUVKY

 

Afternoon à la Raoul Dufy

Taková nějaká je barva vynechaných prstů letce Šímy.

 

Všiml jsem si také, že ve filmu hraje Zvonimir Rogoz. O jeho kondici jsem se dozvěděl to, že v 96 letech zplodil potomka. Nu, na mého jmenovce (vlastně bych spíš asi měl říct, že já jsem jeho jmenovcem) Henryho, jenž se ve 111 letech stal otcem 11 potomků, sice nemá, ale i tak je to pozoruhodné.

A také jsem se dozvěděl něco, co snad ocení přátelé techniky čtoucí tento blog: „Hedy Lamarr jako jediná herečka v historii dostala v USA čestné uznání za zásluhy o rozvoj elektrotechniky. V podstatě stála u zrodu mobilního telefonu, kdy ve spolupráci s hudebníkem Georgem Antheilem dosáhli pomocí děrné pásky přenosu radiových vln, které měly podle jejich představ sloužit k navádění torpéd. Tento systém přenosu dat v podstatě funguje u dnešních GPS, u satelitních televizí a mobilních sítí.“ (z csfd)

 

Z téže knihy – mimochodem výtečné! – Jeremyho Blacka: „…založili sedm ostrovů…“ Nu, byli to biskupové, ale i tak se jedná o obdivuhodný výkon.

 

 

comments: 12 »

12 Responses to “Cesta do hlubin”

  1. elfos napsal:

    Stvořit sedm ostrovů, toť vskutku obdivuhodné! Elfos už roky pracuje na jednom, a stále není hotovo. A ještě dlouho nebude, není to snadné. Ale i cesta je krásná. A nejen ta k svým ostrovům….

    “Co je to s vámi. Peterko. Vždyť vy ani dnes nečtete. Proč nečtete, Peterko? Kde máte třetí díl Žlutého ďábla?”

    Nevím čím to, ale vybavils mi úchvatné pravěké jeskynní kresby. Ne nadarmo je v Altamiře skryt alt a Míra..

    http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Altamira,_bison,_museum_02.JPG

  2. fismeister napsal:

    No to mě podržte, já zrovna teď přepsal na DK výpisek o Ostrovu kresličovy ženy! http://www.databazeknih.cz/knihy/k-vybajenym-pevninam-23985

    „Veliký padišah určí tvůj osud.“ Zdalipak se podařilo Ahmedovi uniknouti?

    Děkuji, to jsem moc rád. Zažil jsem menší zacyklení, neboť ten bizon, to je moje fotka, když jsem tam byl s Dědem vědem! A ta Altamira, ta mne překvapila – teď už chybí jen to, abych byl v Lascaux! Hezký víkend, milé elfosium!

  3. Christabel napsal:

    Ahoj Henry, študácké filmy mám moc ráda, díky za připomenutí.
    Čirou náhodou jsem nedávno viděla dokument, resp. jeho podstatnou část, o herečce Hedy Lamarr a nestačila jsem se divit.
    Manželství sice stihla opravdu hodně, ale také vynalézt zmíněný patent, který se sice k účelu, pro nějž byl zamýšlen, nevyužil, ale když začaly mobilní telefony, tak jako když ho najdeš…:) Neuvěřitelné jsou cesty, kterými se ubírají lidské osudy…

    PS. Také by mne zajímalo, zdalipak se podařilo Ahmedovi uniknouti!

  4. fismeister napsal:

    Ahoj Chris, vítej na novém blogu! Tyhle dva filmy miluju a můžu vřele doporučit i stejnojmenné knihy, s nimiž se skvěle doplňují.

    Já se donedávna domníval, že Hedy Lamarr byl americký politik z období kolem občanské války. Šťastná asi moc nebyla… Ano, je to skoro neuvěřitelné. Včera jsem četl knihu o kartografii a nestačil jsem žasnout.

    Autora té knihy jsem nenašel (Pierre Mac Larquey), tak možná Ahmed zůstane záhadou.

  5. D.n. napsal:

    Když je někdo v něčem dobrej, tak muže bejt dobrej i v něčem jinym – výrok mého kamaráda JuRy.
    Připoměls mi Verneovku Cesta do středu země – až se zkrátí den, tak si ji po (raději nemyslet) letech zase přečtu.
    Ovšem J.Ž. je také mým favoritem, i když v tomto případě společně s M.F. – aha, myslím s Martinem Fričem.

  6. fismeister napsal:

    D. n. , to je pravda – jen je problém v tom, že dnes se tolik lidí vydává za renesanční lidi, ba div ne za polyhistory, že některá tvrzení bývají nevěrohodná. Ale myslím, že od renesance se tato pravda nějak skoro neuznává – i Goethe si stěžoval na to, že jeho vědecké spisy akademikové neberou vážně, a ten v nich měl nějaké objevy!

    Jéje, tu mám moc rád. Četl Součka, Cestu slepých ptáků? Ta na ni navazuje, jistě by se Ti líbila.

    No jo, já mám stejné iniciály jako Mac! (V tomto případě Mac Frič, nikoliv Mac Mac Mac.)

  7. Wicky napsal:

    Náhderně zmuchlaný vlčí mák!

  8. fismeister napsal:

    Děkuju krásně, Wicky. Už si také pořiď webovou stránku! (Vím, že Ti to říkám pořád, ale tady Ti to říkám veřejně.)

  9. Honza Ř. napsal:

    Ahoj milovníci cesty do hlubin študákovi duše!
    Podle domnělého názvu autora na přebalu časopisu co čte žák Peterka pod lavicí, se mi taky nepodařilo nic najít, ale co se týče názvu románu, tak ano. Jedná se o román napsaný už v roce 1927-(Žlutý ďábel, Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, Praha 1925, přeložil Alexander Fleischer, znovu 1927) podle autora J.C.Curwooda. To by mohlo být ono.

    • Honza Ř. napsal:

      tak nakonec ro není taky ono, našel jsem na stránkách Googlu, obrázek rodokapsu dotyčného rodokapsu i jsem si přeložil anotaci z angličtiny a román od autora J.C.Curwooda pojednává o příběhu eskymáků v oblasti Aljašky.
      A ani další román stejného názvu od autora G.G.Jorka se také neshoduje jedná se omnohem pozdější první vydání. Asi nejlepší a poslední možností je kniha SVĚT RODOKAPSU napsaná v r.2003 a pojednává o všech vydaných číslech rodokapsu v 30., 40. a 50. letech 20. století. Když se totiž podíváte do filmu je dosti patrná hlavní stránka tohoto časopisu typická pro 2. až 10. ročník tohoto časopisu. Vzhledem k tomu, že film se natáčel v roce 1939. Tedy ve 4. roce vydávání Rodokapsu tak se s největší určitostí bude jednat o román vydaný v tomto ročníku časopisu.

      • Honza Ř. napsal:

        dokonce v 41:17 minutě, kdy “Šejk Peterka” jde do třídy poprosit “franštináře”, o vrácení románu, je jasně vidět i číslo vydaného rodokapsu, z čehož se domnívám, že rozhodně nejde o podvrh.

      • Honza Ř. napsal:

        hlavní stránka časopisu je typická jen pro prvních 5. ročníků.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Comment

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>