Recenze

Posted on 17th Květen 2012 in Barva času je žlutá

Jakub Kostelník pro Weles

Labyrint samoty

M. Fišmeister: Barva času je žlutá. Vetus Via. Edice Želetavka. Brno 2011. ISBN 978-80-87422-07-6. 61 stran. Náklad neuveden.

V letních měsících letošního roku se mezi brněnskými knižními novinkami objevila sbírka Miroslava Fišmeistera (*1976) Barva času je žlutá vydaná v nakladatelství Vetus Via v edici Želetavka,řízené Jaroslavem Erikem Fričem. Názvy Fišmeisterových prvních tří sbírek Ten stolekje nízký! (2005), To okno je malé! (2006), Aspoň že postel je pohodlná (2007) vznikly jako citace replik z autorem oblíbeného britského televizního seriálu Profesionálové. Po sumarizující sbírce Pískoviště (2007), po velké milostné poctě v knize Z (2009) a drobnějších edicích Pieter van den Hoogenband (2010), Šel jsem tím městem (2010) přichází autor s již výše zmíněnou knihou Barva času je žlutá (2011).

O básníkovi „ohňostrojných slov” Miroslavu Fišmeisterovi bylo již mnoho napsáno a jeho sbírky vzbudily u literární kritiky velmi odlišné reakce: od obdivných po naprosto zatracující. Obrátíme-li svou pozornost na autorovy verše, můžeme odhalit některé ze zákonitostí, jimiž se řídí fantaskní svět poezie Miroslava Fišmeistera.

Přes autorovo zdánlivě avantgardní básnické gesto, projevující se především principem náhody vstupující do procesu psaní, lze rozlišit několik jeho tvůrčích poloh, charakterizovaných odlišnou stylizací humoru: 1/ ironický humor vyplývající z juxtapozičního kladení nesouvisejících motivů: Králík zpívá rybí píseň./ Popelnice/ čekají na svítání. (str. 12); 2/ groteskní obraznost a hra fantazie známá např. ze skečů Monthy Python’s Flying Circus: Být Somálskýpoloostrov nosorožec,/ netrkl by tě,/ ale kousl (str. 41); 3/ autorovo tragicky sebeironické gesto připomínající poezii Oldřicha Wenzla: První věc ráno:/ vybrat si,/ kam půjdu odpoledne spát. (str. 30); 4/ fantaskní poetika nonsensu: Nutrie/ hledá ryby/ v zobáku vycpaného pelikána (str. 17); 5/ perzifláž profánních idiomů: Ještě jednou: čehože je to/ opakování vlastně/ matkou? (str. 50). Hravý humor slouží autorovi jako maska, jako přirozená ochrana citlivé duše básníka před okolním světem.

Jak již bylo zmíněno, Fišmeisterova poetika v sobě zahrnuje nejen humor, ale zachycuje i úzkost v čistých tragických tónech: Konečně! Jarní sluncev mé kuchyni!/ Myslím na příbuzné,/ kteří spáchali sebevraždu. (str. 54). V jeho verších nenalezneme žádnou lyrickou manýru, autorův lyrický jazyk je plně funkční a směřuje k bezprostřední evokaci přítomnosti, což se projevuje tím, že často využívá prézentních tvarů sloves, eliptických vyjádření, neurčitku či imperativu (celkem v 34 básních z 52 publikovaných ve sbírce).

Ačkoliv se může čtenáři zdát, že básník Fišmeister v knize Barva času je žlutá vychází z tradiční formy haiku (trojverší), autor zachází s touto formou velmi volně a někdy se jí zcela vzdaluje (např. počtem slabik ve verších), přičemž textům zůstává jen vnější formální podobnost. I přesto v knize nalezneme duch této prastaré japonské básnické formy: Jelínku,/ vezmi mě s sebou/ dovlněných hor! (str. 13) nebo také: Objal jsem melodii./ Ptáci teď/ sezobávají noty. (str. 14). Jindy autorovi stačí k oživení jen slovní hříčka vycházející z konvenčního slovního spojení: Napojil jsem se na tvou/ písňovou linku/ Krev a slzy (str. 58).

Z přítomné knihy Barva času je žlutá je patrné, že básník Fišmeister začíná vstupovat do nového tvůrčího období, v němž esenciální roli může hrát nová umělecká syntéza, aniž by na první pohled došlo k radikální změně jeho dosavadní poetiky. Bude záležet především na tom, zda přestane básnit pouze prostřednictvím zraku a obrátí svou pozornost i k jiným smyslovým vjemům, resp. k jejich účelné syntéze. Autor může objevit možnosti poezie založené na faktické i fiktivní etymologii vymezující se konvenční jazykové profánnosti, může nabídnout čtenáři bohatost aluzí a snad využije svých skvělých jazykových schopností ke zdolání vrcholu doposud plně nedoceněné multilingvální poezie (po vzoru Pomocné školy Bixley Ivana Blatného).

Na základě jeho široké čtenářské zkušenosti se v jeho tvorbě projevuje svět poezie jako labyrint různorodých básnických stylů, které autor znovu neúnavně kříží v nejroztodivnějších kombinacích významů a obrazů balancujících na hranici srozumitelnosti.

Publikováno s laskavým svolením autora.

comments: 6 »

6 Responses to “Recenze”

  1. Simona napsal:

    Musela jsem se asi v půlce recenze vráti k titulku a znovu se podívat, kde byla publikována. Ano, čtenáři Wellesu jistě znají všechny ty odborné literárněvědné termíny… Učit se musím jen já. Ale přesto chápou tu recenzi jako VRCHOLNĚ pochvalnou. Tak gratuluji k další čárce!
    S.

  2. Henry Psanec napsal:

    Děkuju, Simono. Jsem rád, že se Jakubovi líbí, protože ho mám rád a velmi si ho vážím. Líbila se mu i nová, prozradím. Potěšil mě tím "velká milostná pocta".

  3. Kojot napsal:

    Velmi sofistikovaná recenze! Její jazyk zvládám pouze pasivně, což však k porozumění zcela stačí. Přemýšlel jsem, zda se ten jazyk naučit i aktivně, ale myslím, že budu raději cvičit psaní aforismů. ;-)

  4. Henry Psanec napsal:

    Nepochybuju o tom, že takový jazyk zvládáš i aktivně – včera jsem měl v ruce Tvou práci o Řecku (přiznám se, že ne pro její kvality, ale pro to, že jsem v tom šuplíku hledal lenoch, který jsem našel až jinde).

    Budu se těšit na Tvůj názor na nejnovější knihu, až Ti bude lépe. Opatruj se!

  5. Kojot napsal:

    Napsat něco jako "ironický humor vyplývající z juxtapozičního kladení nesouvisejících motivů" je fakt nad moje současné schopnosti. A to nemyslím ironicky.

    A mívám takové zvlášní rozpaky pokaždé, když mám říci nebo napsat slovo "aluze".

  6. Henry Psanec napsal:

    Myslím, že klíčové je to "současné". Já včera měl co dělat, abych napsal na obálku adresu a dnes, jak je sluníčko, mě napadají vtipné (podle mého názoru) komentáře ke knihám.

    Slovo "aluze" jsem myslím nikdy nepoužil, ale pro podobnost se slovem "haluze" s ním nemám problém.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Comment

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>