Výročí – púltucet let

Posted on 16th Březen 2012 in Texty

Dnes je to šest let, co mi Ivan Wernisch nabídl tykání. Tak na oslavu článek o jedné knize, která mi přinesla mnohonásobnou radost.

Iwan

Iwanovi a Marianovi, a Simoně, další milovnici knih


V Klariani jsem si zakoupil za padesát korun knížku Klekání, od manžela růženosvobodovského, Františka Xavera. Že je podepsaná, to jsem věděl. Ale to nebyla zdaleka jediná radost, kterou mi tato knížka přinesla.

FXS

Radost začala hned po otevření knížky, kde je medailónek vazače:

FXS

Detail telefonního čísla:

FXS

Hned na další straně je zas tato radost:

FXS

A podívejte na to krásné „motto“!

FXS

Jedna knížka, a tolik nádherných věcí!

A je tam i povídka Kocour – a majitelem podivuhodného kocoura Bilba je právě Ivan Wernisch. Ivane, protože máš rád fialky, „zde máš“:

fialky pro Ivana

Děkuji ti ze srdce za ta léta přátelství a vůbec všechno. Mám tě moc rád!

comments: 7 »

7 Responses to “Výročí – púltucet let”

  1. elfos napsal:

    Nevěděla jsem, že v knihách mohou být i medailonky vazačů! Žasnu (a rdím se). Krásné výročí, nádherné přátelství, moc krásné celé dnešní povídání.. Děkuji, Henry.

  2. Henry Psanec napsal:

    Potěšení je na mé straně! Medailonek vazače jsem také viděl poprvé, ale mám nachystané povídání o jiném vazači, tentokrát s razítkem – a je to slavný vazač!

    Denně děkuju Bohu za své přátele.

  3. Simona napsal:

    Kdyby se někdo náhodou vyskytl v Ostravě nebo tam právě aktuálně bydlel, MOC doporučuju výstavu knižních vazeb v Knihovně města Ostravy, u Sýkorova mostu, přízemí, v oddělení pro dospělé.
    A kdyby někdo v příštím týdnu zavítal do Cvičkárny-Baťárny (jak Zlínu říká můj věrný kamarád Slávek), pak v Art&Books Gallery (naproti baťovskému mrakodrapu (21. budova, dnes sídlo dvou nepřívětivých institucí) je výstava autorských knih (http://artbooksgallery.cz…-kniha) studentů Fakulty multimediálních komunikací UTB.
    Na rozdíl od té první, kde jsou exponáty v prosklených vitrínkách, ty studentské můžete vzít do rukou. Nezkalená haptická slast…

  4. Henry Psanec napsal:

    To zní náramně! Nejhezčí vazba, kterou mám doma, bude zřejmě Cuvierova Rozprawa, 1834.

  5. Liška napsal:

    Krása!

    Fialky kvetou teď i venku.
    Kdysi se mi zdál hororový sen, že celá rodina s kamarády měla být vystřílena, včetně mě, a najednou se v tom snu rozhostil pocit zklidnění a úlevy a štěstí, který zněl:
    "My zemřeme, ale fialky dál pokvetou."

    Od té doby pro mě mají fialky zvláštní význam naděje.

  6. Henry Psanec napsal:

    Děkuji, Viky.

    Ano, poprvé jsem je dnes fotil na skalce před domem. – Ten sen je zvláštní, ale myslím to i tak, že díky tomu pocitu zvláštně dobrý. Podivné, což? Dnes jsem na tebe vzpomínal koukaje na chodníku po pareidoiliích.

  7. Alix napsal:

    Jen se odvážím tiše kvíknout: Co je to pareidoilie?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Comment

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>