Tunguzové a E. D. Cope

Posted on 20th Září 2011 in Různé

Takové svázané Sborníky české společnosti zeměvědné (1897-8), to je veliká radost. Nejde o to, že jsem je dostal v antikvariátě zadarmo, protože tam dobře věděli, že mě tím svazkem potěší, ale je to radost obecně.

Když jsme byli před pár týdny s přítelem Meganeurou na přehradě, vyprávěl jsem mu o této knížce – Pepa M. by měl jistě radost z podrobného vypsání Nansenovy výpravy – s tím, že v každém sborníku (vycházel vždy 15. každého měsíce) jsou nejen odborné články, tak nějak samozřejmé zprávy o Společnosti, ale také Literatura, kde se píše o nových knihách, a Zprávy, v nichž jsou mj. nekrology zesnulých vědců. A protože je to kniha 112 let stará, pánové, kteří objevovali lidstvu například dinosaury, nebyli tehdy napůl mýtickými postavami z knih o dějinách paleontologie…

Tunguzové, a jeden nekrolog.

�SZ 01

�SZ 02

Trochu mě zamrazilo, když jsem si uvědomil, co se tam stalo za 11 let. – - K počešťování křestních jmen se ještě vrátím příště.

�SZ 03

Profesor Cope se správně jmenoval prostředním jménem Drinker. Zajímavá chyba. Spolu s Marshem vtrhli lidstvo do dinosaurostánu.

Pro zájemce o lovce dinosaurů připomínám bohatou literaturu v češtině (Mareš, Cadburyová). – Mluvilo se kdysi o tom u skvěloblogé Christabel, jak hrozně zní slovo macecha. I Mareš píše “Edward dostal milující a laskavou nevlastní matku, která o něj vzorně pečovala” (proloženo mnou). Cope v šesti letech napsal pojednání o vývoji zkostnatělých destiček v očním důlu ichtyosaura. Mimo jiné je i autorem Copeova pravidla (zvaného rovněž Deperetův zákon, což zase připomíná Christabel), že u nelétajících živočichů se v přímých evolučních řadách tělesná velikost nezmenšuje, ale naopak zvětšuje (to si pamatuju dobře, protože jsem to psal do Wiki do článku Franz Weidenreich). Předtím, než na scénu vstoupili Marsh a Cope, ze Severní Ameriky bylo známo 9 druhů dinosaurů. Oni sami objevili dalších 136! A byli jsme vlastně tam, kde jsme dnes – což míním paleontologicky. – Cope pracoval v terénu i za siouxských válek, ale všechna setkání jeho expedice s Indiány proběhla v míru (já píšu Indián s “I” podle starých pravidel, a nepřestanu, dobře?) “Při jedné příležitosti bavil Cope indiánské náčelníky tím, že si opakovaně vyndaval a nasazoval falešný chrup, což jeho návštěvníky uvádělo v takový úžas, že ho považovali za mocného kouzelníka.” (Mareš)

“Jeho paměť i představivost byly mimořádné. Hodiny ke mně dokázal hovořit o systematickém pořádku živých i dávno zmizelých živočichů, nazývaje je nepřeberným množstvím vědeckých jmen. Ta jména jsem zapomněl v okamžiku, kdy jsem je slyšel, ale ten milující obdiv, který choval k zázrakům stvoření, měl na mne trvalý a hluboký účinek. Pokud jsem měl kdy pocit odporu k nějakému tvoru, ztratil jsem ho na základě vědomostí, které jsem získal od tohoto vynikajícího přírodovědce, který spatřoval krásu i v ještěrech a hadech. Věřil, a učil mě věřit, že je zločinem ničit život zlovolně, jakoukoli jeho formu.”

(Charles Hazelius Sternberg)

comments: 10 »

10 Responses to “Tunguzové a E. D. Cope”

  1. lojzo napsal:

    Nepochybne skvelé čítanie!

  2. Christabel napsal:

    Děkuji za pochvalný a neotřelý přívlastek:)

    O slovu macecha se hovořilo v této diskusi:
    http://christabel.bloguje.cz….php
    Maceška je lepší:)

    Ohledně Indiánů: rozhodně jsem pro velké I, leda by šlo o indiána alias koňakovou špičku, tam samozřejmě malé i. I když, pokud se takový indiánek povede v dobré cukrárně, možná by to velké I stálo za úvahu;)

  3. Henry Psanec napsal:

    [1] To skutečně ano. Míval jsem trochu tendenci pohlížet na staré knihy víc jako na kuriozity než skutečné knihy, ale kdepak! Těch informací! A mnohdy unikátních. Mávám od dvoudílné knihy A. V. Šembery (1858 a 1868).

  4. Henry Psanec napsal:

    [2] Zásluha je na Tvé straně. Já jen přidal adjektivum, takové obrozenské. Já teď totiž hodně čítám obrozence.

    Nu, Indiáni jsou už dlouho s malým i. Ovšem nejsou koňaková špička a indiánek (tuto laskominu znám pod zdrobnělým jménem) různé věci? Indiánek (aspoň takto velké I) je čokoládová krusta naplněná sněhem či čím, kdežto špička je čokoládou politá krémová trubička naplněná vaječným koňakem a stojící na piškótu. Špičky mám rád, indiánky ne. Indiány ano.

  5. lojzo napsal:

    [3] Ja sa teraz, chystajúc seriál pre blog, prehŕňam v internetových archívoch leteckých časopisov spred sto rokov. Vynikajúce!

  6. Henry Psanec napsal:

    Óch! To věřím. Letectví bylo tehdy v počátcích, to cestovatelství přeci jen už až tak ne. – Znáš knihu Nejhorší letadla světa? Velmi zajímavá.

  7. Christabel napsal:

    Henry,ano, já tyto sladkosti vlastně také odlišuji, se stejnými preferencemi jako Ty:)
    Ale žila jsem v domnění, že pro mnoho lidí je to totéž, resp. pojmy se užívají zaměnitelně.
    Indiánům i indiánkům zdar:)

  8. Henry Psanec napsal:

    Chichi, nechutná nám stejný sníh. To by byl i verš. Pro mne jsou to teda dvě zcela odlišné cukrovinky, ale plošný průzkum jsem žádný neprováděl. To bys mohla Ty.

    Psát Indiány s I má tu výhodu, že si je člověk nesplete s cukrovinkou.

  9. lojzo napsal:

    [6] Najhoršie lietadlá poznám a mám. Knižka zaujímavá, len preklad hrozný (aspoň teda slovenský).

  10. Henry Psanec napsal:

    Já do české verze včera nakoukl (a hned ji přečetl), překlad je až na jedno omylem nepřeložené slovo dobrý (ačkoliv odbornou terminologii neposoudím).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Comment

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>