Henry Psanec

Chodník má pod krkem žlutého motýla. A kde se vzala v cukru lebka? Marně ovšem dumám, co jí to trčí z nosu. Tedy.. z míst, kde byl nos.... Foukačka? Nebo flétna, na kterou se hraje nosem?

Na střeše jsem byla (bez foťáku) jednou, vylákal mě tam Domovník, netuše, že elfos na točivých střechách špatně udržuje rovnováhu. A točivé jsou všecky, na kterých stane. Což jí nebrání na ně lézt - v té souvislosti mě napadá, že jednou mě ta zvědavost udolá, a odletím.. Na tvé fotce, Henry, jsi ovšem dost blízko kraje? Pokud pod sebou vůbec nějaký kraj máš, to taky není jisté. Krajinu ovšem jistě (pod sebou máš), jak očividno.

Koukněte na toho fintila! A nosní flétna, u mne, který nepolykám hory.

Domovník s velkým D zní jako pohádková postava, která je jen Domovníkem, nic víc... Já tam byl s horolezcem, byl tam lovit vosy, které se ukázaly být sršni (vosí hnízdo bylo pod domem). Pro mne jsou střechy naštěstí netočivé. Tady mám hlavu přes kraj, ruku s fotoaparátem jsem měl za hlavou. Ještě jsem se podíval přes kraj na chodník. Pořád tam je Dadamax.

A ještě obří vosy!! K těm by mě nedostal ani regiment horolezců. Hlavu přes kraj bych zvládla, pokud bych u toho ležela - ovšem bez vos a sršní kolem.

V bezprostředním kontextu slova "tajnoslužebnictvo" jsem druhou fotku nejprve považoval za výložku na yettiho rameni.

Taky jsem se od sršňů držel dál a ke kraji šel opatrně. Překvapilo mě, že na té střeše krom výtahové šachty a pár trubek vlastně nic není.

[4] Dobré odpoledne! To je dnes už potřetí yetti. Zajímalo by mne, zda o něm zcr zná nějakou skladbu ze soudobé vážné hudby. - Ovšem výložky a yetti mi k sobě moc nejde... tu představu musím uchopit přes nějakou impresi ptačí.

Připomněl si mi větu: "Černý mercedes třikrát zahoukal".

Já zase topím lžičky do medu.

A víš, že já vždycky po lžičce plynoucí dovnitř medu skočil a vytáhl ji z něj? A pochutnal si na medu - občas jsem s tím skokem až tak nespěchal.

Ta první fotka je moc hezká, s tím uchem hodně získala na zajímavosti

Děkuji! Je poměrně obtížné fotit se takto sám, tak jsem rád, že se Ti líbí.

už druhý den přemýšlím jak tu napsat, že se mi líbí žes byl na střeše (což ti přeju, protože se mi na střechách vždycky líbilo) a že je úžasné, že je ta sklenice skleněná, přestože jsou známější ty umělohmotné, které možná byly i součástí výbavy panelových domů, alespoň si to tak představuju, takže jsem rád, že vy ji nemáte, ale máte tu hezčí (skleněnou), a nakonec mi nezbylo než to napsat takhle

Mně se moc líbí, jaks to napsal, děkuju - ze střechy si pořád dlužím album fotek, a byl to báječný výlet, i proto, že jsem si krásně popovídal s horolezcem, jenž tam byl pracovně, a pak, ty mraky všude okolo... a máš pravdu, v tomto paneláku před třiceti lety byly umělohmotné sklenice, ale maminka měla staré z paneláku na Kvapilové, kde v roce 1971 byly skleněné.