Potíž na celnici

Posted on 24th Srpen 2011 in Texty

Modern� ��na

Motto: Musí tu někde být krokodýli dlouzí deset metrů. (Karel May, Lovci lidí)

Na zcela nečekané potíže narazil v Egyptě Gaston Maspero, když mu přístavní celník odmítl propustit náklad mumií: protože nevěděl, podle které položky sazebníku jej proclít. (Jednalo se o mrtvé krále z proslulého nálezu z Dér el-Bahrí, k němuž egyptology dovedl jistý Abd ar-Rasul, povoláním šéf kurenské rodiny vykradačů hrobů; těchto čtyřicet těl je nyní v Egyptském museu v Káhiře. Loď, která tam plula, “doprovázely stovky feláhů. Ženy s rozpuštěnými vlasy si pomazávaly tvář hlínou a jejich žalostný zpěv doléhal k nám z dálky, muži stříleli na počest mrtvých králů svých předků.”) Nakonec, po příslušném úplatku, se uvolil proclít je podle položky, která se mu zdála nejpřiměřenější: jako sušené ryby.

Z vynikající Zamarovského knihy Jejich veličenstva pyramidy, kde se také dozvíte, že Sfinga zobrazuje faraona Chafrea věrně, “včetně širokých lícních kostí a odstávajících uší”, a že v pyramidě faraóna Pjopeje II., který vládl rekordních 94 či dokonce 99 let, je reliéf “jednoho chlapíka, jak leze o závod na stožár, kde je pověšena nějaká cena, snad rohlík nebo koláč”.

A když se řeknou velké uši, napadne mě Haj Šang, a tím jsme zpátky na začátku:

Modern� ��na

Z knihy Rudolfa Cicvárka Moderní Čína

comments: 16 »

16 Responses to “Potíž na celnici”

  1. squire napsal:

    Tu větu z motta říká Kara ben Nemsí průvodci po nalezišti mumií, že jo On mu potom dá ruku princezny?

  2. elfos napsal:

    Ta obtížnost zařazení mumií mi připomněla svinčí cestování vlakem.
    Kolik podivuhodných věcí asi cestovalo maskováno všelijakými nálepkami a popisky, ať už úmyslně, nebo ze zoufalství nezařaditelnosti! A pod kterými názvy tvorů a věcí skrývalo se něco docela jiného.. Sušené ryby jsou ohromující.

  3. Henry Psanec napsal:

    [1] Bravo! Petr Hruška, znamenitý básník, by z Tebe měl stejnou radost, jako mám já.

  4. Henry Psanec napsal:

    Elfos, díky, protože to jsem tam původně chtěl připsat!

    To téma, které nadhodilas, je velice zajímavé. Zkusím podumat. "Zoufalství nezařaditelnosti" zní přímo filosofickou panikou; takový Bernard Black by to roztřídil třeba na Různé, Jiné a Zbytek.

  5. Wicky napsal:

    :-)Sušené ryby jsou vynikající! :-)

  6. Henry Psanec napsal:

    Pokud myslíš text, děkuji – pokud myslíš jídlo, to neposoudím, protože jsem nikdy žádnou nejedl, pokud mi tedy paměť slouží. Maminka se dnes vrátila z chalupy, moc pozdravujeme!

  7. Wicky napsal:

    Henry :-)Samozřejmě obojí!! :-)) Děkuji a posílám hodně pěkných pozdravů.
    P.S. – Jedla a fakt dobrý! V Rusku ;-) Dokonce jsme si je pak koupili a vezli domů v autě… a to byl teprve odér. ;o))
    Text samozřejmě jako obvykle na 1 s hvězdičkami! Pěkný večer Vám oboum.

  8. Henry Psanec napsal:

    Moc děkuji!

    Jů, připomnělas mi tím Ruskem moje oblíbené "Co ti tu hnije?" – "Dobrý, co? Suším maso." (Bílá vydra)

    Po atletice se půjdu zase prát s pejsky.

  9. D.n. napsal:

    Nedávno jsem v Náprstkově muzeu viděl i egyptské mumie ptáků a ryb.
    Čtu nyní opět, po mnoha letech, Tajný deník čínské císařovny. Ti angličtí a francouzští barbaři s dělem proti luku a meči!

  10. Wicky napsal:

    Zpráva pokračuje:Končetiny byly velmi křehké a seschlé. Kůže nohou, stejně jako na zbytku těla, měla šedavě bílou barvu. Byla velice křehká s množstvím trhlin. Při ohledání kousku kůže se ukázalo, že se nejdná jen o pokožku, ale o všechny měkké tkáně až ke kosti. Všechno dohromady ale bylo jen dva až tři milimetry silné.

    Zápisky z deníku Howarda Cartera.

  11. Henry Psanec napsal:

    D. n., tak to ti závidím. Velmi by mě zajímaly. Jsou někde fotografie? Taky by mě zajímalo, zda opravdu byli krokodýli dlouzí deset metrů – možná zoology čeká ze starověku ještě nějaké překvapení. Oficiálně nepřesahuje krokodýl nilský 7 metrů. Nám známy A. A. Horn ovšem taky popisuje desetimetrový exemplář.

    Taky jsem teď nedávno četl o boji o pevnosti u Ta-ku. Je třeba říci, že přemožení čínští bojovníci dostali vesměs okamžitě svobodu.

  12. Henry Psanec napsal:

    Díky, Wicky!

    Říkám si, jaké poklady asi dostal na svou cestu třeba Ramesse II. … Bylas v Abú Simbelu? Po přenesení prý už ten chrám není to, co býval, protože původně byl organicky ve skalním masívu.

  13. Wicky napsal:

    AnoChrám ukrytý v písku, vytesaný ve skalním masívu, nyní ponořený do uměle nabetonovaného pahorku, zasypaného pískem. (Vlastně oba) Na sever je malý chrám Hathor a Nefertari, na jihu pak v celé své monumentální majestnátosti velký chrám Ramesse II., velkého stavitele své doby, zasvěcený Amonovi, Re-Harachtejovi, Ptahovi a samotnému faraonovi, kde na konci chodby mezi sloupama stojí všechny 4 obrovité sochy, stále tak nasměrovaný, aby dvakrát do roka sluneční paprsek nejdříve osvítil sochu a tvář samotného faraona jako prvního a tvář Ptaha zůstává stále zahalen tmou. Brouzdaje se pískem s hlavou vyvrácenou na obrovské čtyři sochy sedícího faraona před vchodem mi ani nepřišlo, že ten pahorek je uměle vytvořený. Protože celému komplexu hrozilo zatopení vodami z Nássirova jezera, stejně tak jako ostatním nubijským chrámům. Abú Simbel byl prvním cílem záchranné mise, organizované UNESCO a během 4 let byl celý obrovský komplex rozebrán a dopraven na místo vzdálené asi 2OO m od původní polohy a vyvýšno o 65 m. Bylo nutno chrám nařezat na více než tisíc oddělených kvádrů, z nich největší vážil cca 33 tun. Nejdříve jsem toto viděla v televizi a pak jsem přiletěla a viděla na vlastní oči z výšky, neskutečnou krásu pouštních písků a z nich vystupující pahorek se sedícími sochami a u druhého chrámu šestici stojících štíhlých soch. Jedna ulomená hlava je stále na zemi, tak jak kdysi padla. Jako kus zřícené skály.

    Belzoni možná byl zklamán, že nenalezl poklady, které očekával, na druhé straně byl vzrušen krásou a popsal tyto kolosy takto: Proti každému pilíři stojí socha a každá je vytesána s úžasnou dovedností a jsou jen málo poškozeny ničivými účinky času. Vrchol jejich korun se dotýká stropu, který je vysoký více než deset metrů.
    Chrám původně objevil Buckhardt, ten který již objevil v město Petra v Jordánu, ale Belzoni byl první Evropan, který vstoupil do chrámu.
    Naproti chrámu je postaveno dřevěné hlediště a stačí jen sedět a dívat se.
    Chrám je vysoký asi 30 m, šířku má asi 35, ty čtyři obrovské sochy mají přibližně 21 metrů a u nohou těch kolosů je několik "malých soch" větších než já :-)zobrazující královnu a princezny. Nad vchodem je 23 paviánů, na stěně je vyobrazen boj u Kadeše a bylo mi líto, že jsem musela odejít a nemohla být nejméně až do západu slunce.

  14. Wicky napsal:

    Pohřební výbava hrobky Ramesse IIbyla vykradena, přesto se nedávno našlo asi 45O úlomků, 2 kamenné lví hlavy. Lvice – představující bohyně Eset a Mehtet. Ve sbírkách egyptských artefaktů roztroušeném po celém světě jsou vešebty Ram.II vyrobené ze dřeva, vápence a dokonce i z mědi.
    V údolí králů opravňuje vstupenka zároveň vstup do 3 právě otevřených hrobek, kromě Tutanchamonovy, tam je vstup možný za extra příplatek 4OEL. Ale ani tučný bakšiš nezapůsobí na hlídače, aby vpustili do čtvrté hrobky, buď se musí koupit lístek se vstupenkou nový a pak je možnost navštívit další tři hrobky, nebo přijet někdy jindy. :-)

  15. Wicky napsal:

    Jak asi musí vypadatexponáty v Káhirském muzeu po ničivém náletu bojechtivých arabů. V oddělení mumií se nesmělo vůbecmani bez blesku!! vystavené mumie vyfotit. Výbava Tutanchamona byla nádherná a bohatá! Maska překrásná. Co z toho zbylo, co bylo poničeno…

  16. Henry Psanec napsal:

    Děkuju moc za zevrubnou odpověď, Wicky!

    Jen Násirovu jezeru říkám Asuánská přehrada. – třiadvacet paviánů a zfalšovaná zpráva o bitvě musí být taky fascinující.

    Říkám si, jak byli Egypťané chytří, když postavili pyramidy, ty hned tak něco nezničí…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Comment

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>