Eau

Posted on 2nd Červenec 2011 in Texty

Peloton Tour právě projíždí

okolo Lac de Rochereau.

Seaurat

Naslouchal tlučení hlasů.

Novotvar na bulváru Clichy. Červená lavice v ateliéru.

Mimočasé tvary.

Utržen do pohybu. Osamělé jako koupání s dalšími deseti lidmi.

Snový nadhlavník.

Žluté a černé kruhy dětských hlasů. Šaty, v nichž někdo odešel. Černobíle k vodě. Černobílé básně. Barevně k vodě. Nehybné linie.

Nad tvary se vznášelo jídlo na piknik. Vybuchující slunečníky – zvuk procházky dívek.

Vítr povívá víčky řeky.

*

comments: 44 »

44 Responses to “Eau”

  1. D.n. napsal:

    Henry, Georges Seaurat by měl radost.
    Já mám radost ze "snového nadhlavníku".

  2. Liška napsal:

    eau :)
    U vody…

    Seurat je pro mě jeden z těch těžko pochopitelných – po přečtení jeho životopisu je to lepší.
    Zvláštní strnutí světa.

    Jo – jaká červená lavice v ateliéru?

  3. Oby napsal:

    Henry, povedený…Líbí se mi zvuk procházky dívek a když vítr rozechvívá víčka spící řeky.

    Mám se optat, co tě napadá, když:

    …otec sní květinu
    a malé děvčátko pláče…

    Krásné prázdniny tobě i mamince. ;o)

  4. Henry Psanec napsal:

    D. n., taky z něho mám radost!

  5. Henry Psanec napsal:

    Viky, červenou lavici měl G. S. v ateliéru, to je autentický detail.

    Přečetl jsem v červnu jeho životopis od Perruchota, který je velice zajímavý a čte se jedním dechem. Jsem na tom stejně jako ty. K mým oblíbeným malířům ale příliš nepatří. Potřeboval bych vidět alespoň reprodukci v plné velikosti a mít možnost si ji prohlédnout zblízka i zdálky.

    Díky Wendy Beckettové jsem objevil úžasného Juana de Flandes, Nizozemce působícího ve Španělsku – jeho Vzkříšení Lazarovo bere dech!

  6. Henry Psanec napsal:

    Oby, děkuji! Pozdravy opětujeme a přejeme totéž – kéž máte lepší počasí než my!

    Hm, ta věta je zvláštní, ale inspirativní a krásná. Kdo ji napsal a kdo se ptá?

  7. Liška napsal:

    Psanče,
    tak to jsem asi četla stejný životopis. Taky nepatří Seurat k mým nej nej oblíbencům. Nějaký originál jsem od něj viděla. Teď nevím, co… určitě i nějakou skicu, asi toho sedícího chlapce na známém obraze Koupání… Když si to nepamatuju, jen to potvrzuje, že mě nestrhuje a nefascinuje. Ale zajímá docela, tojo. Je pro mě HODNĚ zvláštní.

  8. Liška napsal:

    … jo to Koupání jsem asi viděla v originále. Une baignade, Asniéres.

  9. Liška napsal:

    …a v Praze má taky obraz, s lodí.

  10. Oby napsal:

    Henry, copak mátes počasím? Tady od konce června jsou docela hice. Včera jsme byli v Torontu v OSC a bylo na slunci kolem 35°C. Že jsme troubové raděj nešli někam na koupák…

    Hihi, tu větu jsem napsala já a ptá se John. Je to podle skutečné, asi deset let staré, události, kdy on snědl lilii a Silvinka pro ni plakala. ;o)

  11. Henry Psanec napsal:

    Viky, je to od stejného autora, který napsal životopisy Toulouse-Lautreca, van Gogha, Cézanna, Renoira, Maneta a Gauguina. Vincentův jsem četl vícekrát – poprvé to byl extrémní zážitek. Minulý týden jsem četl Toulouse-Lautreca a musel jsem to vzít nadvakrát, je to pořádně drsná kniha.

    Asniéres jsme měli na mysli oba – předpokládám, žes ho viděla v Londýně – mně ale utkvěl více ten volající, který stojí ve vodě. Mohl by tě zajímat Wiki článek, kde jsou zalímavé aluze: http://en.wikipedia.org…%C3%A8res Seurat má ve Wiki obrazy ve vysokém rozlišení.

    Seurat je znepokojující, ale ne příliš příjemně, ovšem posuzuju z knižních reprodukcí. Nicméně i to je výzva. Taky mě zajímá.

    Jeden z jeho vědeckých "guruů", Michel Eugéne Chevreul, má na Wiki úžasné portréty od Nadara, pořízené, když mu bylo sto let: http://en.wikipedia.org…_Chevreul

  12. Henry Psanec napsal:

    Oby, tady je většinou ne moc teplo, a hlavně zamračeno a občas prší.

    Vidíš, já ti říkal už předtím – piš! Myslím teda knihy. Ta věta je krásná a v knize by se vyjímala moc moc dobře. Kocour v Zahradě říkal, že není kytkožravec. Tak to John není kocour ze Zahrady. Q. E. D.

  13. Oby napsal:

    Tu se včíl nějak zamračilo, ale zapršet ne a ne…

    Snažím se. Píšu až mi brněj prsty, kolikrát. Jenže je to dosti nepublikovatelné, kolikrát. Opatruj se a pozdrav mamince. Krásný večer. ;o)

  14. Liška napsal:

    Mirku,
    jasně že je to stejný autor, já vím, já četla všechny ty životopisy malířů, cos vyjmenoval ad [11]. Velmi povedené jsou!

    Ještě další jsem četla – máme je v kuchyni v knihovničce po babičce. Taky životopisy hudebních skladatelů, ale z těch jsem asi ještě nic nečetla.

    Ten Cézannův životopis je Něco, viď? To o Zolovi a jejich výletech a přátelském vztahu a jak Zola napsal ten román…
    nechceš o tom něco napsat ty?

    Taky nemáš moc rád Maneta? Já moc ne, hlavně po přečtení té knihy.
    Moneta mám z edice Taschen, myslím že v angličtině, několik těchhle Taschen životopisů mám – E.Muncha a A.Mackeho.

  15. Liška napsal:

    11
    jo od Nadara? To se jdu kouknout na odkaz!

  16. Liška napsal:

    Jo,
    já myslela, že v básni šlo spíš o to nedělní odpoledne v Grande Jatte (nebojaxetojmenuje, nechce se mi to hledat), ne to koupání v Asniére. Mně se víc líbí to Asniére, ty postavy jsou paráda, něco jako Trnka nebo Goya na tom obraze, jak postříleli povstalce (ten jsem – huráá- taky viděla, v Madridu).

    Protože jsi psal o slunečníkách – a ty v Asniére nejsou; jsou tam v tom nedělním odpoledni, držíje různé dámy a u nohou jim dovádějí divní vínoví psíci, vepředu.

  17. Henry Psanec napsal:

    [13] Když nepublikovatelné jen kolikrát, tak logicky někdy to je publikovatelné. Takže s chutí do toho!

    Tady se naopak rozjasnilo, takže jsem teď seděl hodinu na lavičce s jezevčíkem.

  18. Henry Psanec napsal:

    Viky, vidíš, máš pravdu; ano, vzniklo to o La Grande Jatte, ale připomíná mi to i koupání. Tam ta dáma s ententýkem vínového psíka drží i opičku. Nejzvláštnější ale pro mě asi je ten trubač – ten je doslova vytržený z času.

    Perruchota mám moc rád; nicméně Cézanne a Manet mě teprve čekají, já si to šetřím. Četl jsem teď o osudu ženy, kterou Manet zpodobnil jako Olympii. A mám rozečteného Utrilla (od autora jménem Peter de Polnay), takže se chystám napsat spíš o Suzanne Valadonové. Škoda, že nebydlíme kousek od sebe, mohli bychom si po odpoledních prohlížet spolu: http://blog.wuwej.net…ettove.html

    Z Taschenu mám Hundertwassera a Picassa (druhého jen maličkého). A z Academie Jana van Eycka (možná je ještě ve slevách?) a ze Slovartu Bruegela (ze slev na Kosmasu) – fenomenální!

    S Trnkou nebo Goyou máš pravdu! V Pradu jsem nebyl, ač bych rád – proč jsem nešel do muzea ve Vídni, to nevím, jsem blbej… kdo ví, zda se tam ještě dostanu. Nu, alespoň Buriana mám blízko domu. Goya je úžasný – na Wiki jsou skvěle prezentované jeho černé malby. A taky jsem si koupil konečně Kulhavého poutníka.

  19. Liška napsal:

    Ano, Utrilla také máme (přičemž Valadonová mě tehdy zaujala mnohem víc než on). A Picassa, Modiglianiho a pak Pissara (to se jmenuje "Doma ani sou"). To už sna dje vše, nepamatuju se.

    Hundertwassera a jiné Taschen a Odeon (nebo co to tehdy bylo za pěknou řadu knih o malířích) jsem si půjčovala v knihovně; Daumier je zajímavý též. Tedy jeho styl, don Quijotovské ilustrace, strhané tváře mužů, chudáci…

    Ten Goya mě docela štval. Jeho obraz (jak jsem chválila výše) "3.května 1808 en Madrid: los fusilamientos en la montaňa del Principe Pío" – mě fascinuje kvůli těm postavám, co jsou geniálně zjednodušené a právě trochu připomínají postavy v "Koupání v Asniéres" a Trnku. V Madridu je Goya asi ve dvou celých patrech. Karel Čapek v těch svých cestopisech ze Španěl píše, že ho nejvíc zaujaly návrhy na goblény, takové barevné. A já si tam mezi nimi říkala, že je to nuda a trapárna. A ty černé obrazy se mi líbily jen nekěteré; ovšem počítám, že dnes by to bylo jinak a líp bych je asi chápala.
    Ve své soukromé sbírce malířství (na pohlednicích :-) mám Goyu pětkrát. Kdežto El Greca nebo van Gogha nebo Cézanna mám několik desítek. To o něčem vypovídá (tedy o mně, ne o Goyovi :-))

    Tak já už mlčím.
    Kdybych napsala něco o malířích, nechápu, jak bych to pojala, jak to pojmout?? Nechci psát nějaké recenze nebo názory na něco. Nevíš, jak na to, aby to bylo "moje"??

  20. Liška napsal:

    Od Wendy Blackettové mám Toulky světem malířství. A ještě od jiných pár knih podobně velkého formátu, takže kdybych jela do Brna, brala bych s sebou nejvýš jednu. :)
    Pořád toužím po tom, aby ke mně přišel na návštěvu někdo, s kým bych si prohlížela svoje pohlednice malířských děl a jásala nad nimi a vykřikovala radostí. Zatím se mi to podařilo asi s jednou či se dvěma kamarádkami, na chvíli.
    Že bych vzala svou galerii na výlet?

  21. Liška napsal:

    oprava: beckettové, ne Blackettové. Spletla jsem si to příjmení s Amazonkami od Ransoma :-)

  22. elfos napsal:

    Na ČT2 dnes ve 14:10 hodin dokument Edvard Munch: Výkřik. Myslím, že bude zajímavý..

    Snový nadhlavník….

  23. Henry Psanec napsal:

    Viky, s Utrillem jsme na tom úplně stejně. Konečně jsem teď i viděl od Valadonové víc obrazů, a trochu se stydím, že jsem si ji, ještě z doby, kdy byla známější jako modelka, spletl s dívkou, která je na Manetově Baru ve Folies-Bergére (http://en.wikipedia.org…004.jpg), ale to proto, že ta se taky jmenovala Suzon.

    Životopisů máme fůru – i Giorgionův, a to se přitom o něm skoro nic neví. Jestli myslíš ty čtvercové vázané, to byl Odeon; ještě byly -ismy, které měl strejda Pepča a já si je proto už v dospělosti nekoupil, a Larousse, jejíž první díl jsem sehnal až jako dospělý, kteréžto knihy mě štvaly tím, že jsou převážně černobílé.

    Ten Goya je fantastický, máš pravdu – na Wiki je v rozlišení 85 MB!! (http://en.wikipedia.org…arth.jpg) Jakkoliv i jiní zjednodušovali postavy, třeba Hals nebo Brouwer, i když Hals mě napadl první, u toho Goyi je to spíš než krok k uvolnění malby krok k ještě větší naléhavosti – ta postava v bílém je úplně výkřik z plátna! Z těch černých mi pořád nejde z hlavy Obr.

    Na pohlednicích mám jenom Buriana, kde to kupuješ?

    Myslím, že kdybys něco napsala, jistě bys to dovedla – já to vyřešil básní v próze, ty bys to vyřešila "liškovským" článkem, jejichž styl tak obdivuju. Rozečetl jsem v noci Cézanna – to je trip! – a je v něm taky liška, podšitá. Ryc pic.

  24. Henry Psanec napsal:

    [20] Toulky mám taky; z Levných knih, s černým obalem. Teď jsem je nedávno daroval i jedné drahé kamarádce, je to výborná kniha.

    Já zase vždycky toužil po tom, prohlížet si s někým Pijoana (nebo teď i těch 1000 nejkrásnějších obrazů), a podařilo se mi to jednou. Takže tvá galerie by u mě byla velmi vítána!

  25. Henry Psanec napsal:

    [21] Já si ji pamatuju podle Samuela. Mám dokonce dojem, že o něm se mi dnes zdálo.

    Kdybys měla něco o současném malířství, to bych byl rád. Co je po abstraktním expresionismu už je pro mě pole skoro neorané.

  26. Henry Psanec napsal:

    [22] Děkuji, elfos. Muncha mám rád, ale radši si dám Tour de France a hraní se psy, když svítí sluníčko, teď na sever nechci. Stačí mi, jak mě rozesmutnilo včera úmrtí Miky Myllyläho; a dnes zjištění, že autor Vikinga Vika už taky umřel – ačkoliv tomu bylo devadesát.

  27. Liška napsal:

    Z těch Goyových černých jsem si tam koupila jen jeden pohled, jmenuje se Asmodeus neboli "Al Aquelarre (Asmodea)".

    Už nevím, proč mě zaujal, ale teď vidím, že namířené zbraně dvou mužů v popředí se vyskytovaly v jednom mém pozdějším hrůzném snu a jízda na koních v tomtéž snu. Ostatně ten obraz je vize, sen. A ruka v tom mém hrála velkou roli, stejně jako na tom Goyově obraze. Podivné. Akorát já tam neměla horu, ale dvorek :)

    Kde to kupuju? Vždycky v obchodě, co je v galerii (i unás má NG takové obchůdky). Tam mají ty "domácí" obrazy, co mají v galerii ve sbírce a někdy i jiné, třeba ty, co u nich před lety hostovaly na výstavě. Tak se dá získat nečekaný obraz třeba v Maďarsku… tam měli i zlevněné Taschen pohlednicové komplety děl malířů, tak jsem si jich koupila několik.
    Zkrátka kde se dá.

  28. Liška napsal:

    … je to jasné, musíme se zase sejít!
    Nějaké peníze mi na cestu do Brna a zpět vybydou, vypadá to teď. Nejdřív srpen. Svoji obrazárnu v kartotéce vezmu s sebou. Hurá!
    Nebo kdyby ses odhodlal, můžeš přijet ty, samozřejmě. Se domluvíme.

  29. Liška napsal:

    26
    Aha, on umřel Mika Myllylä?! Popravdě řečeno mě to nerozesmutnilo – ve srovnání s tím, že minulý týden jsem blogla o tom, že umřel kluk z okruhu mých známých, o deset let mladší než Mika Myllylä.

    Ale tomu Mikovi Myllylä jsem náhodou fandila! Jen jednou jsem byla na Zlaté lyži na Vysočině a dokonce jsem ho tam fotila (fotky nemám, jsou někde u býv.manžela)! A hlasitě jsem na něj volala, fandila mu. Skoro nejvíc. Jel tam takový ten štafetový sprint ve dvojici. To je asi dvanáct let, nevím přesně.

    To je teda blbý.

  30. Henry Psanec napsal:

    [27] Na mě jako malého hrozně moc zapůsobil Duelo a garrotazos; to vzběsení a jakási bezmoc, hrůza. Na tom tvém jsem považoval ty dva za obsluhu kulometu a naskočila mi do mysli španělská občanská válka v 30. letech, než mi došlo, že je to nesmysl, ale Goya prostě viděl.

    Znáš jeho obraz Dvůr bláznů? Myslím, že tak krásné slunce v kontrastu s brutalitou jsem nikdy neviděl. To slunce svítí tak, až to bolí, to znám.

    Díky, myslel jsem, že to kupuješ v knihkupectvích, nenapadlo mě, že galerie to taky prodávají – ale když má Anthropos Buriana, proč ne, že jo?

  31. Henry Psanec napsal:

    [28] To by bylo bezva! Obrazárnu vezmi. Zrovna mám na lavici otevřeného Pijoana na Cézannovi, psi se taky koukli.

    Obávám se, že Praha je teď pro mě nedostupná.

  32. Henry Psanec napsal:

    Ano, já vím, viděl jsem to u tebe, mrzí mě to. – Miku Myllyläho znal jeden můj známý; říkal, že toho na něj asi bylo moc. Já sice měl v lyžování osudovější lásky, ale byla to velká postava. V roce 2008 zahynul Alexej Prokurorov, přejel ho opilej řidič. Pořád ho mám před očima v Calgary.

  33. Liška napsal:

    Jó, ti seveřani…
    Včetně Astrid Lindgrenové. Zajímaví lidé. V Helsinkách na ulici si lidi nekoukají do očí, míjejí se ještě víc než tady (třeba v Praze je víc obyvatel i turistů, tam se to míjí raz dva :-) Mají větší odstup.

    O tom Prokurorovi jsi tehdy psal, viď? Vybavuje se mi… nebo to byl někdo jiný?
    Na běžkách fandím Norům (tam je hrdinů!) a Finům a našim. Už pár let jsem neviděla závod… (a letos byla na běžkách jen jednou, v místním lese, a loni obdobně) nemám radši přijet až v zimě, že bychom se spolu koukli na běžkaře? :-))

  34. Henry Psanec napsal:

    Já znám jen jednu Finku, myslím tím, že jsme kamarádi. V Helsinkách byl strejda Pepča v roce 1987, nevěřil tomu, jak čistá tam jsou veřejná WC.

    Mám dojem, že jsem to psal, ano; jenže mi tady teď nefunguje vyhledávač.

    Taky Norům – dodnes jsem nepřekousl lillehammerskou štafetu! – a závody máme na Eurosportu pořád, můžeš se stavit na kterýkoliv – - ale budu rád, když se stavíš i v létě.

  35. Liška napsal:

    [30]
    Duelo a garrotazos – jsem neznala. První asociace: šviháci se švihají. Nic děsnějšího. – Teď; v dětství by to bylo jiné.

    Dvůr bláznů taky neznám. Nenašla jsem ho ani v knížečce o Goyovi, co jsem si koupila v automatu v Pradu. Ale koukla jsem se jen zběžně. Vezmu ji s sebou do Brna, beztak je součástí pohlednicové obrazárny.
    Už se těším!

  36. Henry Psanec napsal:

    Aha, já jsem nedal odkaz! A to jsem ho měl připravený: http://en.wikipedia.org…_1794.jpg – jukni.

    A vice versa!

  37. Liška napsal:

    Téda, to je hodně výmluvný obraz!

    Jednak ten boj (se světem "normálním", nebo spíš boj toho "normálního" světa s tím bláznovským za zdí) a jednak u jiných postav takové radostné vědění je v tom a přitom nesetrvávání v realitě… mně se vybavují konkrétní lidé, jak by vypadali a působili, nemít vůbec medikaci (někdy ji vysazují…).

    Působí ten obraz na mne zároveň velmi smutné, ale i vlastně v pořádku (jen hůř snáším tu neoblečenost, připadá mi nedůstojná, ale vím, že při atace leckdo běhá bez šatů).

    A pak to světlo, co je mimo. Aby nebylo vidět, co má zůstat utajeno před krásnou mladou zdravou bohatou společností? :-)

    Dalo by se tam najít i něco úplně jiného, než vidím za těch prvních deset vteřin – zvlášť kdyby to člověk vidšl ve velkém.

  38. Henry Psanec napsal:

    Myslím, že ta neoblečenost je taky daná dobou, tehdy se k bláznům nechovali dobře.

    Ale to světlo, to světlo! – které zešílevší už nenajdou?

  39. Liška napsal:

    No právě. Já myslím, že najdou. Ale je dobře, že ten obraz křičí na ty, co jsou "zdraví" nebo si to myslí… Křičí na ně, že ONI si myslí, že blázni nejsou ve světle. Ne že ti blázni tam nejsou, ale že ti ostatní je zavírají do tmy. Proto to ten Goya maloval, aby to vyzdvihl na světlo, asi.
    Jestli jo, tak má u mě plus :)

  40. Henry Psanec napsal:

    To je dobrá interpretace!

  41. Liška napsal:

    Protože je jednoduchá: založená na faktu, že když něco ukazuju, vypovídá to spíš o mně nebo o té skupině, do které patřím a z jejíž pozice ukazuju. Nevypovídá to tolik o tom, na co ukazuju.

    A Goya mi připadá, že právě chtěl ukázat trochu obojí, že mu to šlo, v tomhle obraze. Že kladl otázky. Začíná mi být bližší.

  42. Henry Psanec napsal:

    Vidíš, a já teď četl návrh na to, aby někdo napsal knihu z pozice pocitů zvířat, což je *možná* způsob, jak nepsat až tolik o sobě (i když jak o tom přemýšlím, možné mi to příliš nepřipadá, totiž oprostit se od sebe).

    U Goyi mě napadá jeho portrét královské rodiny, který vypovídá velmi o něm – a přeci, což je absurdní, ale vlastně ne moc – se zadavatelům líbil.

  43. Liška napsal:

    Kniha z pozice pocitů zvířat byla napsaná už mnohokrát. Nebo z pozice věcí, ne?

  44. Henry Psanec napsal:

    Řekl bych, cara Vuleculissima, že tam jde o nápad postavit to na vědeckém základě – který ovšem ještě skoro vůbec neexistuje. Z pozice věcí to jistě napsat jde, ale já sám si netroufám tvrdit, že vím, co si myslí třeba stůl. Mimochodem, pokud nečetla’s, doporučuju knihu Televize od Jeana-Philippa Toussainta.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Comment

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>