P. S. k předchozímu
Psi se vyskytují na všech ostrovech Polynésie s výjimkou Velikonočního ostrova a Markýz. Polynéští psi se vyznačují malým růstem a nevyjí.
Více Oceánie a vajec. – A recepty!
Na ostrově Nauru roste jediný blahovičník. Strom se jmenuje Egigu, po dívce Egigu, která na něj vylezla, když začala menstruovat. Dívka se, stejně jako obě její starší sestry, jmenovala po matce. Za manželku si ji vzal Měsíc, a na měsíci ji také můžeme dodnes vidět. Strom roste v laguně Buada, jednom z mála míst na Nauru, kde jsou stromy hojné.
Nedokážu posoudit, kdo je zodpovědný za rozdíl, ale dívčina píseň v českém vydání (pořízeném ze sovětského, které čerpá z prací jak západních sběratelů v jejich jazycích, tak, díky Kondratovově genialitě, z původních jazyků; v tomto případě jde o překlad z němčiny):
Egigu, Egigu, mně je zle!
Zajděte k otci Gadiovi,
dá vám pás a šňůru škeblí!
je v knize "The String Figures of Nauru" (čili provázkové hry, neboli přebírání) uváděna přímo jako Ach, menstruuji!
Tuitatui je jedenáctý Tui Tonga [sakrální vládce Tongy]. Jeho jméno doslova znamená „náčelník bijící po kolenou“. Dříve totiž při obřadu pití kavy seděl uprostřed kruhu ten, kdo nápoj připravil, kolem něho seděli náčelníci a za jejich zády ostatní. To dávalo možnost náčelníka snadno usmrtit. Jedenáctý Tui Tonga vzal dlouhou hůlku a bil jí po kolenech ty, kteří se pokoušeli sednout si blízko něho. Poté se obřad změnil a od náčelníka se začali držet v uctivé vzdálenosti.
Připomeňme v této souvislosti, že Vresové bijí do obličeje. A irského krála jménem Niall Devět rukojmí (konec 4. století, spojenec Piktů proti Římu, což by se jistě líbilo tvůrci Conana) – rukojmí byla v tomto případě brána po potlačení vzpoury z příbuzných vůdce povstalců, aby se vzpoura neopakovala. Devět rukojmích pak znamenalo, že Niall byl král mocný; jestli taky dobrý, to nevím.
*
Odbočka první: stránka o vaječných podivnostech, včetně vícenásobných žloutků a vajec ve vejci! Zde.
*
Zde již x-krát vzpomínaný Trader Horn vypráví o náčelníkovi ostrova Adonimanongo, což zní možná polynésky, ale ostrov leží na řece Ogowe, která je skoro celá v Gabunu (a zbytek v Kongu, Kamerunu, odkud mám možná předka – tedy, on to sám nevěděl, zda je z Kamerunu nebo Habeše -, a Rovníkové Guineji, aby to neznělo, jako že je zbytek v Polynésii). Náčelník se jmenoval Efanginango a byl velmi slavný. V překladu jeho jméno značí Nebojím se nikoho než svých lidí. Trader Horn vyšel v Symposionu i vázaně, tak jsem si ho po roce koupil ještě jednou, protože vázaný se lépe čte, to je jasné. Když Horn zastřelil na výše zmíněném ostrově slona, náčelník mu přišel blahopřát. Takto to blahopřání zdůvodnil: "Milý synu, znal jsem ho, když jsem byl ještě chlapcem; zarazil jsem mu tehdy kopí do levého boku na nebezpečné místo, ale unikl mi a vyléčil se; pak jsme ho štvali po celém kraji, protože, když jsem tehdy pěstoval divové illoto (banány), on následujícího roku navštívil mé pole. Dva moji otroci ho střelili velmi zblízka, ale on se obrátil, rozdupal je na kaši a zase nám unikl, ač jsme jej dva dny pronásledovali. Vedl začarovný život; můj otec i děd jej honili a dnes tu konečně leží ten největší darebák ze všech slonů. Ojuga!" Horn sám píše: "Takový lov na slony, to je báječná injekce čerstvého života", dodávaje ovšem v téže knize: "Lovci africké zvěře – rovníková banda hrdlořezů mrhajících divokým životem, aby získali úlovek." Také si myslím, že z jím popsaného lovu dýchá jaksi jiný pohled na život než ten, který vidí ve slonovi peníze za kly.
Když si pak Horn pořídil maličký parník: "Moji hoši na palubě odpovídali černochům na břehu, kteří se jich ptali, odkud jsme parníček vzali: O wamuti Impolo agani (narodil se z velkého parníku), čemuž ty prosté děti pralesa plně věřily." (přel. B. Z. Nekovařík).
A kdybyste někdo hledal v Hornově knize kryptidy, kvůli nimž je dnes Alfred Aloysius připomínán nejčastěji, jsou na konci třiadvacáté kapitoly. Ale kniha stojí za čtení celá.
*
Odbočka druhá: laskavostí P. T. Jaroslava Šimůnka, batátové recepty:
Batátový salát s jogurtem
500 g batátů, sůl, 200 g bílého jogurtu, 2 lžíce citronové šťávy, 2 lžíce... nasekané petrželky, 1 červená cibule, 4 ředkvičky, mletý pepř
Batáty uvaříme ve slané vodě. Po uvaření slijeme, oloupeme a nakrájíme na kostky. Do uvařených batátů vmícháme jogurt, citronovou šťávu, sůl a dobře zamícháme. Cibuli oloupeme, pokrájíme na tenké prstýnky. Řekvičky omyjeme a příčně nakrájíme na kolečka. Přidáme k salátu a jemně znovu promícháme. Dokořeníme solí a pepřem. Sypeme zelenou natí.
Pečené kuře s batáty a tymiánem
500 g batátů, červená paprika, 1 červená cibule, 8 stroužků česneku, 2 lžíce olivového oleje, tymián, sůl, 4 kuřecí stehna
Nové rozčtvrcené batáty uvaříme ve slané vodě, oloupeme a dáme vychladit. Nakrájíme na hrubší plátky. Vložíme do vymaštěného pekáče a obložíme kuřecími stehýnky. Posolíme, okořeníme pepřem. Polijeme rozpuštěným máslem a dáme do trouby upéci. Podléváme trochou vývaru nebo horké vody. Pokapeme máslem. Před závěrem přidáme osm stroužků česneku nasekané na plátky. Pokapeme olivovým olejem, posypeme tymiánem. Hodinu pečeme v troubě.
Batáty zapečené s kuřecím masem
700 g brambor, 500 g červených batátů, 3 kuřecí řízky, 150 ml vody, 125 ml bílého vína, 2 bobkové listy, 1 prožek kůru z limety, 60 g másla, 3 lžíce mouky, 200 ml mléka, 2 lžíce majolky, 2 lžičky jemné hořčice, sůl, mletý pepř, ze 2 limet šťáva, ¾ hrnky strouhanky, 250 g čedaru, čerstvá pažitka
Troubu předehřejeme na 180°C. Zapékací misku vymažeme máslem. Brambory uvaříme doměkka a slijeme. Kuřecí maso vložíme do hrnce s vodou, vínem, solí, mletým pepřem a bobkovým listem s limetovou kůrou. Pomalu vaříme 10 minut. Maso vyjmeme a odložíme na teplé místo. Vývar uvedeme znovu do varu a odpaříme na objem 250 ml. Vyjmeme bobkový list. Z každého kusu kuřete nařežeme 6 kousků. Z másla a mouky připravíme světlou jíšku a za stálého míchání do mí vlijeme vychladlý vývar a mléko. Krátce povaříme. Odstavíme z ohně a necháme chladnout. Do bešamelu vmícháme pomalu majolku, hořčici a limetovou šťávu. Do zapékací misky klademe vrstvy nakrájených batátů a brambor, na ně vrstvu masa a zakryjeme druhou polovinou brambor. Rovnoměrně zalijeme bešamelovou omáčkou, posypeme směsí strouhanky, sýra a pažitky. Vložíme na 20 minut k zapečení do trouby. Zapékáme až je povrch růžový. Podáváme horké s libovolným zeleninovým salátem.
Můžete podávat s trubýši sevírovanými monitorem --- .

Poněkud chybné čtení z A. A. H., ale mile:
Mezi útesy si staví hnízda Portugalci.
[1] (elfos - WWW) Vloženo 08.05.2011, 21:28:25
O Potrugalcích ani nemluvíc....
[2] (nominek - WWW) Vloženo 08.05.2011, 22:56:09
tak se prostě musím přiznat, že jsem svého času mívala docela ráda "Henry vejce": http://www.pavelbaier.cz...y-vejce/
:-))
Ta kniha je vážně podivuhodná...
Batáty jsem ještě nikdy nejedla. Nejvyšší čas je někdy konečně zkusit - když už teď vím, kde hledat recepty :-)
[3] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 09.05.2011, 09:54:20
[4] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 09.05.2011, 09:59:39
Kterou knihu myslíš? Podivuhodné jsou jak ty mýty, tak A. A. H. - krásné slovo, "začarovné"!
Jojo, nominku, recepty už jsou tu, tak ještě nahé ženy. Shodou okolností jsem v tom Hornovi našel záložku, která mi je připomněla.
[5] (D.n. - Mail - WWW) Vloženo 10.05.2011, 05:19:28
[6] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 10.05.2011, 15:37:39
[7] (nominek - WWW) Vloženo 10.05.2011, 23:08:26
Ta, co se v ní rodí parníčky... :-)
Tak u mě to vázne spíš na těch surovinách. Nahá žena, tam problém nevidím. Občas nám jedna po bytě pobíhá, prchaje před pyžamem a zlovolnou matkou, co ji chce do něj navléct... :-)
[8] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 11.05.2011, 18:18:20
Ta kniha je vcelku k sehnání, ale stojí většinou okolo 300 Kč (i když to dnes není za knihu moc).
Ty nahé ženy jsem myslel na blogu; doma batáty taky nemám.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Komentáře obsahující invalidní prvky budou editovány, lépe smazány :)


