Rocková teatrálnost

Na Absolute radio vypráví Bill Bailey
(u nás známý jako Manny z Black Books)
"Největší příklad rockové teatrálnosti je pro mě Jimmy Page, když před několika lety hrál spolu s Robertem Plantem v Glastonbury. Na každou písničku měl jinou kytaru. Pak začal měnit kytary uprostřed písniček, na každou sloku jinou. A pak přinesl dvoukrkou. Říkal jsem si, 'No, tak tohle je vrchol, to už se nedá překonat.' – ale on evidentně myslel na to, že si to lidé pomyslí, takže na další písničku mu roadie přinesl kytaru TŘÍKRKOU – byla na ní normální kytara, dvanáctistrunka, a mandolína. A mně nezbylo než smeknout!"
Smekám taky, a ještě víc před Terezou (protože kreslí líp, než Page hraje) – která mimochodem Zepelíny právě objevila. Tak si je užij!
Letní čas!
[1] ( ) Vloženo 28.03.2011, 21:13:08
Díky, Henry, za tip na Terezu. Úžasný talent![2] (asTMA ) Vloženo 28.03.2011, 21:13:30
Herdek, ještě podpis.[3] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 29.03.2011, 17:57:13
A názor podepisuji.
[4] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 29.03.2011, 17:58:13
[5] (Liška - Mail - WWW) Vloženo 30.03.2011, 16:39:32
A nenakrklo to někoho?
[6] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 30.03.2011, 17:16:03
[7] (Liška - Mail - WWW) Vloženo 30.03.2011, 22:34:25
[8] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 31.03.2011, 17:04:44
[9] (asTMA - WWW) Vloženo 01.04.2011, 20:41:07
[10] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 01.04.2011, 21:05:25
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Komentáře obsahující invalidní prvky budou editovány, lépe smazány :)


