Recenze

Posted on 7th Březen 2011 in Pieter van den Hoogenband

Miroslav Chocholatý, časopis Host

v rámci článku Mácha, Houdek a ti druzí

Nejméně zdařilým počinem z recenzovaných knih je sbírka Miroslava Fišmeistera (nar. 1976) — nesoucí ve svém názvu jméno světoznámého plavce — Pieter van den Hoogenban aneb Uspávač Maorů (vycházející jako samostatně neprodejná příloha časopisu H_aluze,č. 13, 2010). Začíná-li jedna z povídek Čestmíra Jeřábka slovy „schvacovala je hrůza“, musím se přiznat k obdobným pocitům, které mne provázely při čtení této knihy. Na vině ovšem není hrůznost jako taková, ba ani síla básníkovy výrazové expresivity, ale naprostá obrazná tříšť a až enigmatické kódování verše, které mnohdy hraničí s nesrozumitelností. Spolu s prvními verši se dostáváme do fantaskních (až fantasmagorických) ireálných světů. Představy se zde mísí se sny a vizemi, provází je výrazná barevnost, jakož i zvláštní jazyk ozvláštňovaný četnými neologismy. Básně se rozpadají do řady bizarních obrazů, přičemž zde často není nic, co by je scelovalo. Mnohdy obrazu není ani dáno, aby se stal představou, a už je zde obraz další. Nezřídka tak básník má nakročeno k surrealistickým horizontům: „Ze stojatých plamenů axolotlů / vyrůstá zvuk zámku skleněných dveří, / do minulosti i budoucnosti plný / kovově černých vycpanin, / kdosi nacvičují do bruslení trojitého jezuitu, / já jediný nemontérkový v těch ránech, / z papírového moře chytající biblické jméno, / vědoucí, že ač nůž jídelny může být tupý, / ostří se zjevují kdekoliv.“ Pokud ovšem autor takovéto verše (v nichž nacházíme také motivy existenciální, jako například smutek, bolest, samotu či úzkost) proloží ironickými sentencemi a aforismy typu: „Hippies zařazují dvojku zeleně“, je babylonské zmatení dokonáno. Zklamání z tohoto počinu je o to větší, že první autorovy sbírky byly spojeny s výrazně větším příslibem.

Host 01 / 2011

comments: 14 »

14 Responses to “Recenze”

  1. elfos napsal:

    "Spolu s prvními verši se dostáváme do fantaskních (až fantasmagorických) ireálných světů. Představy se zde mísí se sny a vizemi, provází je výrazná barevnost, jakož i zvláštní jazyk ozvláštňovaný četnými neologismy."

    Tady – zejména u druhé věty – jsem měla na okamžik pocit, že ta recenze je (zaslouženě) kladná. Škoda, že jen na okamžik..
    Je to zvláštní. Vzít to, co dělá poesii M. F. výjimečnou, jedinečnou a kouzelnou/okouzlující, a udělat z toho zápor. Už to tu zaznělo nejspíš mockrát: opět se potvrzuje, že se dá dívat, vidět a vnímat různými pohledy…. Lidi jsou různé.

  2. Christabel napsal:

    Henry,nemohla bych být umělcem, ty recenze by mne asi ničily:)

    Nejsem žádný recenzent, ale podle mne si to kapánek protiřečí, jestliže se čtenář dostane do fantaskních světů, tak tam asi nemůže být všechno seřazeno jako na vojenské přehlídce, to by se nám to ireálno asi vytratilo, ne?

    Jinak si to doufám zapíšeš za uši a příště budeš psát už jen jako S.K.Neumann a jiní přehlední velikáni naší poezie. Doporučený začátek: láska-páska se pěkně rýmuje;))

  3. Henry Psanec napsal:

    Mne zaujalo, že jak J., tak přítomný M. Ch. považují "Hippies zařazují dvojku zeleně" za žert či aforismus či čo. Ale to je pozorování a konstatování zvláštního faktu – někdo slyší barevně tóny, já viděl pohyb jako zelenou barvu.

  4. Henry Psanec napsal:

    Chris, myslím, že jsem asi ještě moc mladý, protože mi negativní recenze nevadí. Já si za tou knihou stojím.

    Jo a to jsem v předchozím nenapsal, na těch hippies není ironického vůbec nic (ale to samozřejmě neznamená, že to recenzentovi vyčítám; prostě to vidí jinak).

    Láska páska je moc Květíkovské, já začnu pěkně kytka-lopata.

  5. Wicky napsal:

    A já se zase jen divím,jak si někdo vůbec může osobovat právo
    hodnotit, kritizovat a rozebírat něčí dílo, ať už jakékoliv a myslí si jak tomud rozumí. Nechápe souvislosti a asociace, pospojitost a proud myšlenek. Proč to vůbec rozebírají, co hledají?
    Buď si to přečtu a líbí se mi, nebo nelíbí, nerozumím, ale nemusím to nutně pitvat a hledat něco, co nevím co mám hledat. Tak tohle zase hlava nebere mně. Už ve škole mi iritovala věta od
    učitelky – a co tím chtěl básník říci? Co by? Všechno je to tam, buď to cítím, nebo nic. Pak to nečtu. Možná se vyjadřuju ve zkratkách nebo nesrozumitelně, ale ty rozbory jsou k …. ničemu. Většinou to zas chce bejt někdo důležitej a rádobychytrej.
    Nechte básníka psát básně a nechte čtenáře je číst, radovat se z nich a nepitvat… Ano, po určité zkušenosti vím, že někteří lidé vidí barvy tam kde jsou pro ostatní lidi skryté, někteří lidé slyší zvuky, které jsou pro ty druhé neslyšitelné, někteří lidé cítí vůně, i když jiní necítí vůbec nic … a bohužel někteří poznají … jak to napsat… prostě někteří lidé bohužel dokážou poznat pach smrti. A tak, nechejte básníka básnit, snít a buďte rádi, že je tady někdo, kdo má jiný, nevšední a barevný i když pro někoho nepochopitelný náhled na svět, život i maličkosti všedního života. Však je to krásné a zajímavé. :-)

  6. Kojot napsal:

    Dobrá, tak mi tedy nezbývá, než zaujmout roli enfant terible a recenzi pochválit. Nevím, jak Tvoji čtenáři, Mirku, ale vím, že Ty to pochopíš.

    Předně: Na psaní recenzí a kritik není nic špatného (to k Wicky). Je jasné, že v každé recenzi je subjektivní prvek a recenze se mohou navzájem lišit, ale dobrá recenze má čtenáře seznámit s duchem díla a zdůvodnit hodnocení autora recenze. To tato, byť krátká, recenze splňuje. Kdybych ji četl, navnadila by mne. Řekl bych si: Asi to bude hodně divoké, ale mně by se to, narozdíl od autora recenze, mohlo zamlouvat. Uvědomme si, kolik toho vychází. Je nutné, aby čtenáři byli informováni, protože ne každý má čas strávit v knihkupectví celé hodiny listováním v knihách. Nikdo by si neměl osobovat právo upírat čtenáři právo na reflexi čteného díla.

    Recenzent píše: "Básně se rozpadají do řady bizarních obrazů, přičemž zde často není nic, co by je scelovalo. Mnohdy obrazu není ani dáno, aby se stal představou, a už je zde obraz další." A má pravdu. Přesně takové ty básně v této sbírce jsou. Vystihl to dle mého názoru naprosto přesně a úsporněji než jsem to ve své okultně laděné recenzi téhož díla vystihl já. To neznamená, že ty básně jsou špatné. Jemu to nesedí, mně ano, podstatné je, že čtenář recenze získává relevantní informaci.

    ad "Hippies zařazují dvojku zeleně" : No, Mirku, ale ono to opravdu působí jako vtip nebo aforismus. Neočekávej, že čtenář bude jasnovidný a pochopí, že jde o ultrakrátkou rportáž ze synestetického zážitku. ;-)

    Závěrem: Mirku, věřím, že si budeš dávat pozor na nekritické obdivovatele – jistě víš, jak moc mohou takoví lidé umělci ublížit.

  7. Henry Psanec napsal:

    Wicky, vím, že to myslíš dobře a děkuji, ale M. Ch. znám od posledního Bítova, to není člověk typu "co tím chtěl básník říci?" Má svaté právo říct, že se mu to nelíbí a proč; a že tam nic nenašel. Nenapsal přece, že mám přestat psát, nebo něco podobného.

    Já napsal podobnou, ovšem kladnou recenzi na Veroniku Švandovou – a zase se třeba najdou lidé, kteří si pomyslí o mně, že ji moc chválím.

  8. Henry Psanec napsal:

    Kojote, já to chápu, ano.

    Možná, že trochu nesouhlasím s tím, že obrazy se nestíhají stát představami, ale to je zase moje subjektivní hodnocení. Můžu pořád opakovat: takto jsem to cítil, tak jsem to tak napsal; kdyby to byla lež, do tisku bych to nepustil.

    Ad hippies, teď už to pochopí! A mimochodem, shledávám, že jsem, jak stárnu, čím dál tím více vůči sobě kritický. Jo a díky za toho umělce.

  9. lojzo napsal:

    Málokedy sa mi stáva, že s Kojotom súhlasím, mám pocit, že myslíme každý na inej vlnovej dĺžke. Ale tentokrát by som podpísal každé jeho slovo.

  10. Henry Psanec napsal:

    Lojzo, já s ním zde taky souhlasím, snad to bylo z mé reakce poznat.

  11. Liška napsal:

    Taky souhlasím s Kojotem – pro mě věta recenze "Mnohdy obrazu není ani dáno, aby se stal představou, a už je zde obraz další." je blízká tomu, jak působí některé tvoje básně, Henry, na mne. Ty, co nejsou úplně krátké :)

    Jenže to samozřejmě neznamená, že by byla nějaká "chyba" v básni :-)) To by bylo absurdní.

    A když to vím, mohu tomu svou četbu přizpůsobit – pokud si zvolím číst. Číst se dá hodně různě – pomalu, rychle, trpělivě, útržkově, naopka s důrazem na celek, po kouskách, s odbíháím očima do okna, kde se ten obraz objeví a má čas, "aby se stal představou" a aby ho nevyšoupnul obraz následující, který se hned za ním dere.

  12. Henry Psanec napsal:

    Viky, tos napsala moc dobře a krásně, děkuji! Já pořád říkám, piš knihy.

  13. Petisee napsal:

    Cokoli, co vyburcuje hromadu takto dlouhých komentářů, je podnětné. ;)

  14. Henry Psanec napsal:

    C’est vrai, mon non-confuse-a-cat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Comment

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>