Sv. Martin z Tours - kratochvilně
Motto: "I was hopping along, minding my own business. All of a sudden, up he comes. Cures me. One minute I'm a leper with a trade, next minute my livelihood's gone." (Monty Python's Life of Brian)

(PR), © Ad Meskens
"Kronikář kterýs vypravuje, že tělo sv. Martina Tourského bylo roku 887 odneseno a ukryto ze strachu před dánskou invazí. V době, kdy mělo být zpět přeneseno, byli v Touraine dva lidé, práce neschopní, kteří pro svou chorobu vydělali množství peněz žebrotou. Zpráva, že budou ostatky zpět přeneseny, naplnila je velkým strachem: sv. Martin jistě je uzdraví a tím jim odejme výdělek. Jejich obava byla odůvodněná. Dali se na útěk, ale kulhali příliš, takže nedostihli ještě hranic Touraine, když tělo světcovo bylo přeneseno a uzdravilo je."
Paul Sabatier, Život svatého Františka z Assisi, převzato z Dialogus Miraculorum od Cesara z Heisterbachu. K nalezení i v knize Zdeňka Neubauera O svatém Františku aneb zrození ducha novověku.
***
K Vánocům jsem od maminky dostal také Martina. A sice knihu Martina C. Putny Česká katolická literatura 1918 – 1945. Je to 1392 stran čirého potěšení, ba blaha (přičemž jsem si vědom toho, že mluvím o knize, v níž jsou popisovany tragické osudy a věci!) – z knihy vynikající nejen vědecky, ale také stylisticky (což je ostatně autorovým dobrým zvykem!).

Tady spolu s dílem prvním, v němž najdete mimo jiné velmi podnětnou studii o Jakubu Demlovi – laskavý čtenář si mohl povšimnout, že Jakuba Demla mám v oblibě. Pokud ne, zde je zbytek vánočních knih:

Mezi nimi výše citovaný Zd. Neubauer. Demlovy dopisy člověku charakteru převzácného, Josefu Ševčíkovi – první svazek jeho korespondence, jak píše nakladatel, hurá! – mají pro mne zvláštní přitažlivost tím, že byly namnoze psány v bezprostřední blízkosti našeho domu, na místě, které zná i Oby, totiž na bystrcké faře.
Pokud starou Bystrc (tehdy psanou na mapě Bystřec) neznáte, přijměte prosím moje pozvání na dvě krátké procházky. Zde je první, a zde je druhá.
Poslední dopis v té knize (jejíž název je už sám o sobě nádherný) si zaslouží ocitovat:
Babice, na Sv. Filipa Neri 1911
Carissime,
přijeďte aneb přijděte, kdykoli. Víte, že máte vždy otevřeno a že přátelsky, s otevřenou náručí, budete uvítán a ode všech domácích.
S pozdravy v Duchu sv. Vám všem ve staré lásce
Josef Ševčík
***
Martin C. Putna rovněž řídí ediční řadu Poslední Římané. Jejím nyní už předposledním svazkem je životopis – sv. Martina z Tours.

<°)))><
[1] (elfos - WWW) Vloženo 07.01.2011, 21:38:32
[2]Henry - krásný, (Wicky ) Vloženo 07.01.2011, 22:32:08
okem pohladila knihy a proběhla starou Bystrc a na konci procházky fascinovaně hledíc do pouliční lampy, ve které se skrývá celý svět. Nádhera! :-)[3];-)) Rybička (Wicky ) Vloženo 07.01.2011, 23:15:15
je naprosto úžasná!! ;-)[4] (Oby - WWW) Vloženo 08.01.2011, 02:53:43
[5] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 08.01.2011, 12:50:57
[6] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 08.01.2011, 12:52:18
[7] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 08.01.2011, 12:53:14
[8] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 08.01.2011, 12:54:59
Teda, že bys byla farskou kuchařkou, to mne nenapadlo! A děkuji za přání, krásný víkend i Tobě.
[9]6/ Koukám, (Wicky ) Vloženo 08.01.2011, 16:00:15
že brňáci jsou rozeběhnutí po celém šírém světě. ;-)[10]7/ Maminka :-)) (Wicky ) Vloženo 08.01.2011, 16:02:42
je úžasný básník a fotograf... i v kuchyni! :-)[11] (Kojot - WWW) Vloženo 08.01.2011, 16:41:03
[12] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 09.01.2011, 02:42:20
[13] (Děd nevěd - Mail - WWW) Vloženo 09.01.2011, 06:36:37
Ty narovnané knihy působí dojmem symetrické básně.
[14] (Děd nevěd - Mail - WWW) Vloženo 09.01.2011, 06:38:24
[15] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 09.01.2011, 14:23:47
Antisemitismem ho nakazil až po osamostatnění republiky O. Březina. O jeho (Březinově - což byl, zdá se, "veliký duch, ale malý člověk" - slova samotného J. D. na adresu Březinova postoje k Židům) antisemitismu nevím skoro nic - ale postoj to byl jistě velice rozšířený (viz. u katolíků vliv Léona Bloye; na moravském venkově pak němectví Židů a jejich nálevny atd.).
V případě J. D. šlo o kombinaci více věcí, řekl bych, protože ještě léta po vyhlášení republiky měl řadu židovských přátel - strašlivé zklamání z vývoje v republice (viz. jeho postoj k TGM a hlavně Benešovi) a odvrat lidí od katolické církve; zklamání osobní - od vztahů (viz. období Zapomenutého světla a jeho psaní německy) po to, že o Březinovo i jeho dílo nebyl zájem, jaký Deml cítil, že si zaslouží. Nebyl tehdy Deml ostatně dalek šílenství a sám píše "Mluví-li člověk v bolesti, mluví z cesty jako šílený král Lear"); a konečně, Deml například v roce 1935 Německo otevřeně kritizoval, a i jeho nejděsivější Šlépěje XXV. (1940) jsou koncem této myšlenkové linie a obsahují i texty zcela neideologické a umělecky skvělé. Ostatně Deml za protektorátu nikdy nekolaboroval, dokonce se statečně vyhýbal spolupráci s režimem, problémy měl kvůli publikování knihy s protiněmeckými narážkami (týž rok 1940).
Tvářit se, že antisemitská místa v díle J. D. neexistují nejde - buď ho člověk přijme, nebo nepřijme, musí ho brát celého, nebo vůbec.
[16] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 09.01.2011, 14:25:01
[17] (Petisee - Mail - WWW) Vloženo 09.01.2011, 16:40:35
[18] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 09.01.2011, 17:04:07
[19] (Kojot - WWW) Vloženo 09.01.2011, 17:39:16
[20] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 09.01.2011, 19:39:15
[21] (Kojot - WWW) Vloženo 09.01.2011, 20:30:17
V zásadě mě ale na celé věci zajímá opravdu především záležitost duchovna, boha lásky, mystiky atp. na starně jedné a nenávisti, opovržení a zloby na straně dluhé v souvislosti s vnitřní konzistentností člověka.
Dále dodávám, že každý má své slabé stránky, své "hříchy", někdo je popudlivý, jiný líný, někdo je schopen v afektu oblížit atd. Ale antisemitismus je něco jiného - je to druh nauky, nikoli charakterová vada, jaké máme všichni. Totéž platí samozřejmě o jakékoli formě nenávisti vůči skupině obyvatel. Je to systematizovaná nenávist k lidem. Ne k někomu konkrétnímu, kdo mi ublížil. Je to krátké spojení v mysli, i kdyby to bylo opodstatněné osobní negativní zkušeností, je to nepřípustná generalizace. A já žasnu, jak je možné, že jsou toho schopni tak talentovaní, citliví a duchovní lidé, jako Březina, Deml...
A jestli na tom pak není cosi falešného.
BTW: Zakladateln novodobého satanismu LaVey striktně odmítl jakoukoli formu rasismu a nenávisti ke skupině obyvatel. Řekl, že pokud mu někdo ublíží, bude nenávidět dotyčného člověka a pomstí se mu. Pěkně na individuální úrovni. Nebude na tom zakládat kolektivní vinu. Není to nakonec poctivější postoj?
[22] (Kojot - WWW) Vloženo 09.01.2011, 20:31:39
[23]Článek mě (NULI - Mail - WWW) Vloženo 09.01.2011, 20:56:59
[24] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 10.01.2011, 07:46:57
J. D. ovšem nebyl ideální člověk, a pokud v zoufalství klesl takto hluboko... a nevím, jakou úlohu v tom hrál Březina (jehož autostylizace mudřecká je... stylizace?). Deml byl člověk explozivní, vášnivý atd. a někdy dokázal být zlý... Antisemitismus byl za Rakouska, ale i první republiky (nemluvě o druhé) naprosto běžnou součástí lidového vědomí, na to nesmíme zapomínat; a Deml vyrostl na vesnici, viz [15]. Což není omluva, jistě... Četl jsem, že "žid" byl pro Demla nejen etnický výraz, ale nazýval jím jistý typ člověka, který se mu hnusil.
Mimochodem, už jsem to kdysi řešil s jedním přítelem, a teď znovu - jak analýzy DNA (viz. nedávný objev toho, že se různé lidské druhy křížily, např. zde: http://en.wikipedia.org...a_hominin ) mohou být potenciálním zdrojem rasismu - a vědecky podloženého. Fuj.
[25] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 10.01.2011, 07:48:05
[26] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 10.01.2011, 07:54:38
[27] (Kojot - WWW) Vloženo 10.01.2011, 12:50:57
Deml prožil a přežil druhou světovou válku a viděl, kam taková nenávist vůči skupině obyvatel spěje, proto se musím zeptat: Litoval-li hořce něčeho tak banálního, jako je pokušení vystoupit z církve, litoval hořce i svého antisemitismu? ;-)
Ano, ovšem, já znám a chápu hlubokou zakořeněnost antisemitismu, ale to pro mě není dostatečná omluva u člověka, který žil duchovním životem a který měl, třeba už na základě výzvy k milování nepřátel (a prostého faktu, že Ježíš a Marie byli taky Židé).
Ergo: Na základě dosavadních poznatků, jež se tu objevily, mohu ctít Demla jako skvělého básníka (to bezesporu), ale pochybnosti o jeho duchovnosti zůstávají...
[28] (Kojot - WWW) Vloženo 10.01.2011, 13:00:40
[29] (Oby - WWW) Vloženo 10.01.2011, 13:40:25
Kojote, v mnohém máš pravdu, jenže, jak psal Henry (a já mu věřím, Jakuba Demla osobně neznaje), jsme jen lidi, s mnoha chybami a ani J. D. se jak se zdá, neubránil pýše a předsudkům. V jeho době to jistě bylo o hodně těžší, než dnes, kdy má každej internet, všude samá osvěta a kde co... Těžko někoho odsuzovat za něco, co byla v jeho době asi dost norma. S Ježíšem a Marií ses trefil - ovšem Židé ho ukřižovali, a tím to zřejmě u Demla definitivně prohráli.
[30] (Kojot - WWW) Vloženo 10.01.2011, 16:22:06
[31] (Kojot - WWW) Vloženo 10.01.2011, 16:25:13
[32] (elfos - WWW) Vloženo 10.01.2011, 17:16:22
[33] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 10.01.2011, 17:59:45
Jak jsem říkal, o jeho lítosti opravdu nic nevím, proto nemůžu nic odpovídat. Jen myslím, že z pohledu katolíka jakým byl on nebo další tehdejší myslitelé - vždyť Morava s tehdejšími třemi centry duchovnosti byla unikum i v měřítku evropském - nebylo vystoupení (byť on něm jen psal jako o možnosti) vůbec banální, zcela naopak.
Kristus byl taky Žid, ne?
Pokud by Tě ta problematika zajímala, je na to téma bohatá literatura, a pak ovšem gigantické dílo samotného J. D. (přes 130 svazků).
[34] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 10.01.2011, 18:02:19
Kojot Ti odpoví na to další, cos nadhodila.
[35] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 10.01.2011, 18:03:30
[36] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 10.01.2011, 18:04:32
[37] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 10.01.2011, 18:06:23
[38] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 10.01.2011, 18:07:43
[39] (Kojot - WWW) Vloženo 10.01.2011, 18:12:03
Obraťme list. Vyjádřím se tedy k tomu, co napsala Oby:
@Oby: No, já nevím, ale kdybych byl antisemita a pak přišla druhá světová a já se pak dozvěděl o koncentračních a vyhlazovacích táborech, upřímně bych se sám nad sebou zděsil, co že jsem to hlásal... Ale jinak samozřejmě, každý má své chyby, které ale nepopírají velikost v jiných oblastech. Konec konců velký logik a zakladatel moderní analytické filosofie Gottlob Frege byl taky zavilý antisemita, což nijak nesnižuje jeho filosofický přínos.
Ovšem problematické je to ve chvíli, kdy daný člověk dělá třeba etiku a hlásá nějaké maximy, přičemž se proti nim podstatným způsobem proviňuje. Jedním z nedrsnějších příkladů je Viktor Frankl - viz tento (opravdu doporučení hodný!) článek http://is.gd/ku7HI na blogu Filipa Tvrdého.
Na druhou stranu je třeba dodat, že snad všichni lidé, kteří nějak vynikli, byli v něčem kontroverzní. I když by mě zajímaly například stinné stránky Františka z Assisi...
V každém případě se snažím porozumět mysli, která není primitivní a omezená, a která je schopna fungovat současně v módu "Bůh je láska - miluj své nepřátele - čiň dobře těm, kteří ti ubližují etc." a v módu "antisemitismus". A nevidím v tom projev velikosti na jakýkoli způsob. Žádný gnostický přesah tradičních hodnot. Nic nietzcheánského...
[40] (Kojot - WWW) Vloženo 10.01.2011, 18:18:23
[41] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 10.01.2011, 18:29:15
[42] (Oby - WWW) Vloženo 10.01.2011, 18:41:01
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Komentáře obsahující invalidní prvky budou editovány, lépe smazány :)


