Opera

Posted on 24th Říjen 2010 in Texty

Ne, že bych operu neměl rád. Ale neměla to lehké, kvůli prvnímu představení, na kterém jsme byli. Ne, že bych neměl rád Nabucca – naopak. Dokonce jsem donedávna uměl zahrát Va pensiero na klavír. Ne, že bych tehdy, před čtvrtstoletím, nemohl moc chodit ven, to taky ne. Ale ten večer jsem prostě do divadla nechtěl z důležitého důvodu. Toto byl ten důvod:

váleč koulivý

váleč koulivý (Volvox globator).

Dostal jsem totiž mikroskop, a protože díky plakátu na stěně učebny biologie byl pro mne váleč zosobněním mikroskopického života, snažil jsem se nějakého najít. Hledal jsem a nenalézal, až jednou se mi zdálo, že jsem narazil na jejich kolonii, když vtom jsem byl vytažen od mikroskopu a šup, do divadla. Když jsem se vrátil, už tam nebyla. A to prosím navíc během představení na kusy dekorační látky visící ze stropu promítali obrazce, které vypadaly přesně jako ti váleči!

mikroskop

Maximální zvětšení 200x.

Podruhé jsme byli na Rusalce. Děj jsem znal dobře, protože jsem už jako malý četl “Příběhy, pověsti a pohádky paní Hudby” (skvělá kniha Anny Hostomské, moc vám ji doporučuju i pro děti), takže tam mě nemělo moc co překvapit (snad jen to, že vodníka nehrál Eduard Haken, protože jiného jsem si neuměl představit).

S velkým díkem za informaci squire: “Tenorista by totiž opravdu neměl být otylý, hůř se mu dýchá. Však Pavarotti v posledních letech před koncem kariéry také hodně shodil. Muži a ženy mají jinak uspořádané břišní svalstvo (logicky – ženy rodí) a jinak se jim geneticky ukládá tuk – málokterá žena tloustne jenom vepředu, málokteré se dělá pivní pupek, mají tendence spíš k oblým bokům a mohutným zádím. Proto i tlustá žena vyzpívá vysoké koloratury, ale obézní chlap začíná mít problém. A když si sedne, tak neuzpívá vůbec nic, to je samozřejmé, to se mu špeky nahrnou na plíce. Jenže právě ty vysoké hlasy holt mají k tloustnutí takové sklony…” Podívejte se na názor Giacoma Lauriho Volpiho (v roce 1978, jemu bylo 86!): tady.

Nejlepší vyprávění o opeře, které znám, je tady. Kdyby vám skotský přízvuk Billyho Connollyho přišel trochu hůř srozumitelný, tady je pokus o překlad:

“Miluju opery. Nemyslel jsem si, že je budu mít rád, ale mám. Ale – myslím si, že jsou o dvě třetiny delší, než by měly být. Měly by trvat zhruba třetinu času, kterej trvají – týká se to každý, na který jsem byl. Ta spousta keců. Třeba Carmen. Vůdce povstalců stojí tady, povstalci jsou vpravo od něj, a on zpívá doleva: ‘Muži! Chci vám něco říct!’ Jsou na druhý straně, ty lulane! A panna, kterou miluje, vypadá jako hnědej dům ze sametu. Obří, balónovitá ženská. Obrovská. A on, údajnej mladej granátník, má asi tak devětapadesát. ‘Muži! Tohle uděláme: zaútočíme na pevnost, všecko seberem a zas odtáhnem do hajzlu.’ A hlavní hrdina a hlavní hrdinka, ti zpívají asi takhle:

On – Teď odcházím. Odcházím pryč, za kopec, pryč za ten kopec, za ten kopec a pryč, odejdu pryč, támhletam, přes ten kopec, dolů údolím a pak nahoru na druhé straně a daleko tam, kam až dohlédneš, nebo kam bys dohlédla, kdyby v cestě nebyl ten kopec.

Ona – Ach, nechoď pryč, prosím, nechoď pryč, za ten kopec, tím údolím a tak dále, ó, nechoď pryč.

On – Musím jít pryč. Musím jít pryč, pryč odsud, pryč od tebe, udělalas mi z života utrpení a tvá matka mi leze na nervy, jdu přes ten kopec, jdu přes ten kopec, přes který není vidět, ale až na něj vylezu, řeknu ti, co je na druhé straně.

Ona – Ach, Gustave, zůstaň tady, dám ti peníze, udělám ti to kdy budeš chtít, vypadá to, že moje matka by taky měla zájem, můžeme něco rozjet.

On – To mě vůbec nezajímá, nezajímá ani trochu, protože jdu přes ten kopec a pryč, pryč, pryč, daleko pryč, přes ten kopec a pryč odsud.

A pak se ztlumí osvětlení a ty dva zalije červenavé světlo.

On – Jdu pryč, jdu pryč, jdu pryč, tamhle, tamhle, tamhle, jdu pryč až támhle.

A na scénu přijdou dva další chlapi – On jde pryč, jde pryč, jde pryč až támhle, víme to, protože nám to řekl už dřív, jde tamhle. Dává jí kopačky, ona stojí za prd, a i když chce jít s ním, on jde pryč, přes ten kopec a daleko za něj.

Osvětlení se zase ztlumí a scénu připochoduje celej pluk – Ó-ó-ó-ón jde pry-y-y-y-yč, dáleko tam…

Ano, dobře, já jsem to pochopil, pochopil jsem to, jasný?!?”

*

Pokud chcete skutečně fascinující mikroskopický preparát, dejte na podložní sklíčko kapku vody a do něj drobínek šumivého Celaskonu (nebo jak se ty vitamíny teď jmenují), a pozorujte tu kapku, aniž byste ji překryli sklíčkem. Nezapomenutelné.

comments: 16 »

16 Responses to “Opera”

  1. Wicky napsal:

    *Vodu mám, šumák-celaskon bych tu našla i lístky na operu se dají sehnat… jen ten mikroskop mi chybí. ;o)

  2. Oby napsal:

    No, teda, v podáníBillyho Connollyho by se zdálo, že kdo viděl jednu operu viděl je všechny. Krásně popsaný. Henry, vidíš to taky tak? ;o)))
    No, a nakonec jsem si ještě popletla Celaskon s Vitacitem, asi bych si měla zajít na operu!

  3. Děd nevěd napsal:

    Váleč koulivý! Skvělý název, hodící se, mimochodem, pro nejednoho obyvatele zemské koule.
    Co se týče oper, pár jsem jich viděl.
    Vzpoměl jsem si také na jednoho pána z Rumunska. Jmenoval se Oprea. Se stejným jménem jsem se setkal i později. Atlet tuším. Zřejmě ne zcela neběžné jméno.

  4. Petisee napsal:

    jůůůjá se tady pobavila! Krásný překlad. :)
    mikroskop doma máme, šumivky koupím, zkusíme a dáme vědět. Pa

  5. Henry Psanec napsal:

    Wicky, ani mne nenapadlo podívat se, kolik teď mikroskop stojí – děda, protože byl lékař, ten měl preparáty a objektivy a vůbec! Ale to je fuk, i tenhle mikroskop je fantastický.

  6. Henry Psanec napsal:

    Oby, ani ne. Poslouchal jsem minulou zimu Wagnera a naproti němu nějaké barokní kusy, a rozhodně nejsou všechny stejné. A Prodanou nevěstu, dávanou ČST tuším každý Nový rok, jsem si opravdu užíval (Beňačková – Dvorský) i jako maličký.

  7. Henry Psanec napsal:

    D. n., slavný současný trojskokan je Marian Oprea. Opri by mělo znamenat "zastavit" (ostatně zní to i v slově "oprese"), takže to asi nebude neběžné.

    Vidíš, to jsem chtěl připsat do článku, že jsem váleče nespatřil, ale pováleče vidím v zrcadle.

  8. Henry Psanec napsal:

    Díky, Pet.

    Užijte si mikroskopování!

  9. nominek napsal:

    :-)))
    Teda, já to pořád nějak nechápu – on šel za kopec? :-))) To nemá chybu! :-)

    Díky za tip na mikrozkoumání, máme jeden mikroskop v záloze pro Ježoura.

    Bezvadný článek, moc jsem se pobavila! A jako bonus zase i něco dozvěděla…
    (ne, ten kopec tím nemyslím) :-)

  10. Henry Psanec napsal:

    To jsem rád, díky, nominku.

    Mikroskopování vás jistě uchvátí.

  11. lojzo napsal:

    K tej Carmen: Nemusí byť vždy ako dom zo sametu. Napríklad v Barcelone to teraz inscenujú takto moderne: http://www.youtube.com…r_embedded

    A dovolím si citovať z recenzie Milana "Juniora" Zimnýkovala: "Išlo o moderné naštudovanie Carmen od režiséra Calixta Bieita. Aspoň tak som chápal tých 8 mercedesov na pódiu. Áno, skutočných áut, veď Carmen bola cigánka… A keď sa objavil na začiatku tretieho dejstva nahý toreádor (so svojím bojovníkom) stíchlo aj slovenské publikum a pochopilo, že je súčasťou veľkého umenia. V ukážke má spodnú bielizeň. K tomu hudobnému, nie je o čom. Bizet bol pravdepodobne prvý popový operný skladateľ. Stačí si vypočuť začiatok. Naštudované to bolo vo francúzštine s kruto rýchlymi anglickými titulkami."
    Celá (troj)recenzia tu: http://www.gorila.sk…i_dni_v_kine

  12. Henry Psanec napsal:

    Díky za odkaz, lojzo! Vida, tam žádná dívka nevypadá jako dům ze sametu.

  13. Liška napsal:

    Já bych šla na operu!
    Asi proto, že stejně nemám mikroskop a nemá mi doma co utéct nebo se odkoulet.

  14. Henry Psanec napsal:

    Viky, já bych taky šel, ale u Carmen bych se hihňal.

  15. zcr napsal:

    no, já třeba operu dosti nemusím – nějak se u ní kříží má indiference k divadlu, preference instrumentální hudby, neláska ke klasicismu, neobliba romantismu, nechuť k příběhové banalitě, odpor k tomu glamour-masovému tyjátru kolem :-)
    Nicméně Váleč koulivý je dobrý název i pro operu.

  16. Henry Psanec napsal:

    To je zajímavé, já to mám skoro všechno naopak. K tomu váleči – jak řekla Liška, "nikdy jsem nevěděla, jestli se jmenuje tak, a nebo kouleč válivý". Takže by to mohla být dvojice oper.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Comment

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>