Chvála padání do hnoje

Posted on 15th Srpen 2010 in Texty
Pokaždé, když nechtě spadnu do hnoje, nemůžu si to vynachválit. Ne až tak kvůli hnoji samotnému, ale proto, že něco objevím. Poprvé se mi to přihodilo loňského června v Jundrově, když se Úplňkopravec stěhoval a já pak od něj šel pěšky okolo Svratky. Je to jedno z nejkrásnějších míst v Brně (lavičky u mostu, k němuž dojdete, připomínají The Jam, a laťkový plot zase LP Too-Rye-Ay od Dexys Midnight Runners). Loni bylo na rozdíl od letošního roku mnoho motýlů. Jdu si tedy takhle mezi zahrádkami, a bác ho! – babočka admirál! Namlsán zdařilým supermakrem ruměnice a rád, že zase vidím hmyz, postupuji za babočkou. Vtom zapraská suché maliní, na němž stojím, a šup, už jsem o kus níže, v hnoji. A co nevidím? Na rostlinách okolo mne jsou kněžice páskované!
Graphosoma lineatum

Kněžice

 

námořník

Hello, sailor! Na Piávě.

 

kanál

Pan kanál

 

mozaika

Zvětšitelný obrázek, zahrádka.

O maličko více fotek zde.

 

Nad naší ulicí, kudy chodím do lesa, je polňačka, a vedle ní strouha. Strouhy miluju. Suché i s vodou. Ty druhé mi připomínají Thea Stefanidese. Před keřem, kde hnízdí vrabci, je plná osekaného uschlého maliní.

strouha

Po maliní lezou páskovky. Páskovky lezou jedenáct centimetrů od mé natažené ruky, a já na supermakro potřebuji centimetrů deset, to je minimum, tak se natáhnu o kousek víc. Větvičky povědomě zapraskají, a už jsem v kompostu pod nimi, ve strouze. Ovšem můžu klidně fotit páskovky. Takže fotím.

 

páskovka 01

 

 

páskovka 02

 

 

páskovka 03

 

Potom se ohlédnu, a z té strouhy spatřím na pavučince nádherně tančící okvětní plátek, kterého bych si z úhlu z cesty nevšiml. Juchů! Vytáhnu si trny

 

trn

(, a kecky jsou v sedmatřiceti ve stínu suché hned).

 

tanečník

Video tance zde.

 

Za vrabčím keřem na mne mile kouká list

 

list 01

a za ním letí prohřátým vzdušným mořem chlorofylová manta

 

list 02.

 

No řekněte, není to báječné, sem tam spadnout do hnoje? A někdy příště o smíchu způsobeném trusem…

 

 

 

comments: 12 »

12 Responses to “Chvála padání do hnoje”

  1. nominek napsal:

    Šneky stopro ukážu dětem :-) Budou se chodit dívat sem, když nepůjdou ven… :-)

    Ta levá fotka kanálu – kdyby nebyla vedle ta klasika, normálně bych v tom (asi pod dojmem předešlého článku) viděla okna, dům… :-)

  2. elfos napsal:

    Jen tiše žasnu.. s díky za procházku….

  3. lojzo napsal:

    Ľavá kanálofotka a manta sú skvelé!

  4. Oby napsal:

    Henry, koukam, zes selokolo stejneho plotu, za kterym svitily cinie, jako ja:
    http://ontario.bloguje.cz…cer.php

  5. Henry Psanec napsal:

    Díky, nomi. Můžu udělat šnekové album na facebook a dát Ti link, ať se děti podívají. Dneska jsem fotil mrtvého šneka, slimáky, a tři živé šneky.

    Vidět v tom dům se musím nutit, protože vím dobře, co to je – ta procházka mě hřeje dodnes…

  6. Henry Psanec napsal:

    Já děkuju, 4. Ten Jundrov je přenádherný, jen mám trochu strach, že letos už se tam nedostanu – tak snad, dá-li Bůh, příští rok.

    Druhá procházka je na konec naší ulice.

  7. Henry Psanec napsal:

    Lojzo, děkuji.

    Dnes jsem pečlivě hlídal, abych do strouhy nespadl, bylo v ní po kolena vody.

  8. Henry Psanec napsal:

    Oby, koukal jsem na ně včera, hned potom, kdy jsem ten článek publikoval (napsán byl o tucet dní dříve). Pěkná shoda. A máš tam moc pěkné fotky, jako vždy.

  9. Děd nevěd napsal:

    Henry, cítím až sem tu vůni hnoje. Zdravím z dovolené.

  10. Henry Psanec napsal:

    D. n., díky, zdravím na dovolenou.

  11. Alix napsal:

    Člověk nikdy neví, kde najde nějakou krásu…

  12. Henry Psanec napsal:

    Přesně tak to je, milá Alix.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Comment

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>