Patrick Kavanagh

Posted on 15th Červen 2010 in Cizí texty
PK 01
Patrick Kavanagh (Pádraig Caomhánach, 1904 – 1967), Irsko
S obrázky kosů.

 

PK 02

(PR)

 

 

 

Oráč

 

Vesele obracím zelené

země pruh,

barví louku nahnědo

můj pluh.

 

Sním s rackem stříbrným

havranem mosazným

O krásné věci

možná vím.

 

Mír se mnou kráčí,

o co dbát?

Ach, ta tichá extáze,

je jako modlitba.

 

Jak hvězda krásné umění

já v drnu nalézám.

Radost, jež věčná je! Ach srdce,

které Boha zná!

 

PK 03

 

Pro kosa

 

Pohanský básníku,

já s tebou jedním jsem

- jako ty boha ztrácím

se slunce západem.

 

My příbuzní jsme když

nám vítr z kopců bere dech

svou písní sladkou jako květy

na klidných zelených jezerech.

 

Sníme, a smutné děti Země

pomalu míjí nás, a tiše

prosí ať se obrátíme

k tomu, co je nejvýše.

 

PK 04

(PR)

 

Klid

 

A někdy je mi líto, tráva když

v tichých dolících zarůstá kameny

a srha naklání se u cest zježděných,

že nejsem venkovanů slovy,

jež u mysu stojí, mluvíce

o tom, co mladá kukuřice, brambory a vodnice,

obětované vítězství na březích jejich světa.

Tady Klid stále v letu loví,

má pestré hřebínky, korálky z rohu a je zjizvený.

Na mysu řehtá živého plotu pruh

a zajíc shlíží na brázdu listím zapadanou,

a v hrůbku pod plevelem leží převrácený pluh,

a někdo brány domů nese na ramenou.

Z té krajiny dětství šplhá jenom blázen

utkat se s tyrany Láskou a Životem a Časem.

 

PK 05

(PR)

 

 

Koně zapřažení v pluh

 

Od lesklých boků a hřív šlo záře více

než ze slunečních létajících třísek.

 

Pokoje plný rytmus oněch dvou

byl jak pomalý potok, co teče lučinou.

 

Viděl jsem dláto jímž Feidiás tvořil -

klisna z kopců, hřebec z moří

 

- dívám se očima jež odpečetil Duch

na koně na tichém poli zapřažené v pluh.

 

 

 

PK 06

(PR)

 

 

Mluvím ke staré dřevěné bráně

 

Málem se nehodíš už ani na podpal
Nečas a čas ti účel tvůj už dávno vzal
A ani jediný kousek barvy ty vrásky nezakrývá,
Tvůj rezavý pant chraptivě se láme, kývá:
Jednu tvou zchřadlou ruku ostnatý drát svírá
Místo staré závory, se zlověstným šarmem zírá.
Topol na němž jsi zavěšena, je shnilý deštěm,
Kdo jeho dávný půvab vybaví si ještě?
Ten otvor v tobě po náhradě volá, vždyť je rájem
Pro krávy co toulat chtěly by se otevřeným krajem.
Dřevěná, stará bráno, smát se budou lidské pusy,
Když do bláta tvé končetiny padnou, rozbité na kusy.
Potom už nikdy víc nebudu opírat se o tvůj bok
K oblázkům na pobřeží nechávaje snů svých plynout tok,
A nebo sledovat jak skřítek – sloup kouře z rašeliny
Z bíle nalíčených komínů do nebe jde od dědiny.
U tebe na schůzku jsem nikdy pozdě nepřibyl,
Když tys byla mladá, a milencem každý byl.
A tolik párů dětských očí smávalo se v přeletech těch let
Když odvážně rozkročmé posedy strážíval tvůj hřbet.
Stříbrnou rukou Čas se dotknul našich hlav
Já terčem smíchu žen jsem – a ty krav.
Jak strážce bohatých farmářů mohl bych mít rád?
Ta jejich pole střeží ošklivý a tvrdý drát,
Na betonových sloupech špičky prstů kývají se jeho
A zahrocené jsou jak pradávných oštěpů dřevo.
Ale my dva příbuzní jsme, bráno zpuchřelá,
Protože nás dva potkal osud stejný docela.

 

 

translation (c) M. F.

O básníkovi více tady.

 

Držte mi palce, ať se mi někdy podaří přeložit jeho “Come Dance with Kitty Stobling”. Básně sebrané z dřívějších článků na tomto blogu, pro přehlednost. První kos z loňského 6. 8., druhý z letošního 8. 6. na prvního, Albína Nezaostřitelného (a letos Odstěhovaného) se můžete podívat i tady na videu – kos a jeřáb…

 

 

comments: 35 »

35 Responses to “Patrick Kavanagh”

  1. Oby napsal:

    Mně se nejvíc líbí ta o koních v pluhu.
    O koních jen tak, bez pluhu, by nebyla? ;o)

  2. Ofelie napsal:

    Dnes ráno jsem zrovna potkala kosa s třešní v zobáku. Tak se bál, abych mu ji nesebrala, že s ní raději odskákal doprostřed silnice.

  3. elfos napsal:

    Krása veliká.. Albín, i básně..

  4. elfos napsal:

    Ostatní tež! Jsem byla tak uchvácena, že jsem nedočetla do konce..

  5. Wicky napsal:

    Koně jsou krásnía sedět na koňským hřbětě je nádherný zážitek. Když cválá, jste jako jedno tělo, držíš se jen nohama a vnímáš rychlost a pohyb, nebo když jde vodou a hrabe a chce si do ní lehnout a ty mu nechceš dovolit, aby si zrovna do ní lehal s tebou na hřbětě. :)) A někdy se stačí na ně jen dívat jak si běhají po louce pro svoji radost a přiběhnou se zvědavě podívat blíž, co to tam jen tak stojí a nehýbá se to. :-)) Pro Oby kousek zkomolený písničky:
    Já viděl koně, běželi soumrakem,
    vzduch těžký byl a divně voněl tabákem.
    Běželi bez uzdy a sedla, krajinou řek a hor,
    velká touha táhla je za obzor.

  6. Wicky napsal:

    Henry :))Jeden zpěvavý kos mi sedává pod balkonem na větvi smrku, tak jsem ho střelila teleobjektivem a pak na pidipící jsem viděla, jak očkem po mně šilhá a zobáček otevřený při tom zpěvu, nebo hudrování?? :-))

  7. Henry Psanec napsal:

    Oby, zatím nebyla. Ani nevím, zda bude. Ale tady máš o koních píseň:

    http://www.youtube.com…ojt4aAw2PQ

  8. Henry Psanec napsal:

    Ofelie, tenhle se nebál. Albín mě loni dokonce klovl do tenisky. Doufám, že silnice byla autprostá.

    Oby, P. S.: antispam byl HP, tak to máš další koně.

  9. Henry Psanec napsal:

    Myslíš video, elfos?

    Díky za pochvalu. Musím se naučit nafilmovat zvířata, která už pro přílišné šero nezaostřím – tedy myslím, vzpomenout si na to, že mám možnost pořídit video… Audiozáznamu se na 2Gb kartu vejdou dokonce dvě hodiny. Mikrofon je tak citlivý, že zachytí i žábu přes celé pole – což ovšem znamená, že zachytil i to, jak během jejího kuňkání kamarádovi zakručelo v břiše.

  10. Henry Psanec napsal:

    Wicky, sice jsem necválal (jenom jel krokem), ale ano, je to krásné. Koňovití obecně jsou nádherní – možná nejradši mám zeby Grévyho, a ovšem oslíky.

    Kos myslím zpíval. To oni tak pokukují. Připomnělas mi teleobjektivem fotopušku, na niž mám minimálně dvě krásné vzpomínky, díky!

  11. Oby napsal:

    Díky teda aspoň za píseň, Henry. Sice Tulláky zrovna moc nemusím, ale musím se pochlubit, že jsem vydržela až do konce písničky. Taky byla pěkně dlouhá!

    Cha, taky jsem měla v prvním antispamu HP, ale myslela jsem, že seš to Ty, tak jakej kůň? ;o)

    Týjo, fakt budu muset co nejdřív změnit foťák, tady na ten, co mám, vůbec nejde natáčet audio jenom. Už aby to bylo!

  12. Henry Psanec napsal:

    Ano, jedna z jejich delších.

    Koňské síly. Henry Psanec mě napadl až jako druhý. Ostatně, kůň jsem pořádný.

  13. Oby napsal:

    Jenom jestli umíš taky tak rychle utíkat a tak správně Ti vlajou vlasy, teda, pokud je nemáš zrovna olepané.
    Já jsem na koni jela klusem, ale jednou jsem vyfasovala jakousi herku skákavou, co furt zůstávala pozadu za ostatníma a pak se je zas snažila dohnat, no to byla jízda o nervy! ;o)))

  14. NULI napsal:

    Tak já budu držet palce určitě, ráda bych si celou sbírku přečetla v českém překladu (angličtinu neznajíc). Návnada zabrala, poezie vyhrála (a fotografie jsou také poetické!)

  15. Henry Psanec napsal:

    Oby, koně nedoženu. To umí almas. Ale člověk je schopen uštvat zajíce (kdokoliv) nebo antilopu (Křovák), tak by se vidělo.

    Ty jsi jako Sam Hawkens, s herkou. Mně ovšem vlasy nevlály nikdy. Ale rád bych si nechal narůst vlasy a plnovous. Jako ten pán vpravo http://i42.tinypic.com…igkg20.png

  16. Henry Psanec napsal:

    Nuli, díky. Překládal jsem ovšem z Collected Poems. Včera jsem si četl Hiršalův esej o Morgensternovi, překládal ho patnáct let. Nabízel jsem svoje překlady do jednoho nakladatelství, ale vůbec neodepsali – přitom při známé (a oprávněné) hrdosti Irů by na tu knihu jistě šel získat grant.

  17. Děd nevěd napsal:

    Henry,klobouk dolů. Mimochodem, nedávno jsem si opět přečetl Klobouk ve křoví Jiřího Voskovce – věnováno … Chris V -co jí to překládám do irštiny.

  18. Henry Psanec napsal:

    Díky za uznání, D. n. Mám Kavanagha moc rád, je to můj srdeční básník – výborně vyjadřuje moje pocity, které mně se vyjádřit nedaří. Škoda, že až na pár básní ve Vzdálených tónech naděje je tady prakticky neznámý.

    Před Voskovcem a jeho češtinou hluboce smekám.

  19. Wicky napsal:

    Henry, jsem zvědavá.. ;))[10] Povíš? :-)

  20. Henry Psanec napsal:

    Ach ano, jistě. O fotopušce Zenit ES s teleobjektivem 300mm jsem sníval jako dítě a četl o ní v "Malých tajemstvích přírody" od manželů Dobrorukových.

    A o druhé, vymyšlené na zachycení fází pohybu, jsem zase četl u Ludvíka Součka a hrozně mne jeho popis reakcí vesničanů na fotografa rozesmál.

    Takže dvě pěkné vzpomínky, ta první s hřejivostí dětství.

  21. Wicky napsal:

    Henry, děkuju :)Ludvík Souček mi taky připomíná mládí, kdy jsem dokázala ležet v knihách a nevnímala nic, než svět zobrazený písmenkama a fantazie, ta pak neměla hranice. L.S. nebyl jen spisovatel, ale taky fotografem a teoretik fotografie. Zajímavou knihu napsal Luboš.Y. Koláček – Vzpomínky na L.Součka. Koláček je vynikající vypravěč a sběratel a majitel díla L.S. Možná by tě zajímala. Jinak Souček měl někdy v roce 2OO8 dokonce výstavu černobílých fotografií, kterou uspořádala jeho manželka. Možná by se to našlo na netu, ale já na něm bloudím, že raději nic vyhledávat nebudu. :-)

  22. Henry Psanec napsal:

    Rádo se stalo. S tím ležením to tak mám stále.

    O L. S. to dobře vím, řadu jeho knih o fotografii mám (mám od něj přes třicet knížek). Děkuju za tip na knihu o něm! Hrozně obdivuju Součkův styl – myslím, že se mu v tomto doteď nikdo nevyrovnal, od SF po literaturu faktu.

  23. Wicky napsal:

    :-)) Asi máš pravdu.I do svých sci-fi dokázal včlenit fotografování… dobrodružství začíná tím, že jedna z nejlepších fotografek z ústavu pro výzkum vyfotila podivný znak… :-)

    A přidám jednu prosebnou píseň, která mi uvízla někde mezi závity:
    O Tangaroo v nezměrném prostoru,
    rozežeň mraky denní,
    rozěžeň mraky noční,
    aby Ru mohl hledět na hvězdy nebe
    a plout za nimi do země svých přání!
    :-)))
    ––
    Tyjoo, tolik? Tolik jich snad nemají ani u nás v knihovně. :-))

  24. Henry Psanec napsal:

    Ano, koneckonců historka o průměrném rakouském vojákovi je nejen v jeho knize o historii fotografie, ale i v trilogii Cesta…

    Nemám třeba jeho první knihu, o maňáskovém divadélku; zato mám některé knihy ve víc vydáních – třeba první díl Cesty bulharsky.

  25. Anonymní napsal:

    To snad ani není kniha, né..?To byly asi jen 4 listy :)) a napsal ji jako dítě. Holt to byl Psavec už od malička. ;o)

  26. Henry Psanec napsal:

    [25] Nejsem si jist, že rozumím.

    L. S. a maňáskové divadélko? Bylo mu 25, když vyšla.

  27. Wicky napsal:

    No, jestli já si to zases něčím nespletla. :-o
    :-))))

  28. Henry Psanec napsal:

    Jo, Wicky, to nevím. Mimochodem, populárně vědecké knihy L. S. (hlavně Velké otazníky, mimochodem skvělé!) jsou teď šílené drahé (Velké otazníky třeba 500,-).

  29. Wicky napsal:

    No, Henry,nedalo mi to a hrábla jsem do knihovny, mám v ruce Otazníky nad hroby… 2. rozšířené vydání z roku 1986 (Vidíš, myslela jsem, že ji mám starší) a stála 28,- z edice Spirála. Ale jsou tam i jiné od Součka, i když jich mám míň než ty. A nakonec jsem se prohrabala i v knihách starších, které jsem četla někdy kolem 11 – 13 roku a vím o čem byly a vrací se mi s nimi i ty chvilky, kdy jsem je četla tajně v posteli při lampičce dlouho dlouho do noci. :-))

  30. Henry Psanec napsal:

    Tak to máme stejné vydání, Wicky. Doporučuju aspoň si půjčit vydání porevoluční, protože je v něm cenzurou zakázaná kapitola o Rasputinovi.

    U Cesty slepých ptáků jsem se jako dítě pěkně bál. Dodnes si ten pocit úžasu či okouzlení zachovávám. A hrozně mě baví číst si o "profesůrkovi Beelkem" a "Chladném Larrym"!

  31. Wicky napsal:

    Dík za tip,zítra mám v plánu skočit do knihovny, mrknu, co tam mají k dispozici. Mě se moc líbila Nebeské detektivky senzace a záhady, a když jsem ji teď vzala do ruky, tak se mi rozsypala, je lepená – teda byla, teď už je jen vkládaná :-)))
    Vlastně za to může J.M. Troska a jeho Zápas s nebem, kniha která mě přivedla ke Sci-fi a astronomii. :-) A pak trilogie Nemova říše.

  32. Henry Psanec napsal:

    NDSAZ jsou taky skvělé. I já mám brožované, obě vydání, ale to pozdější od Iva Železného je nerozpadavé. Dostal jsem se ovšem dřív k Součkovým Tušením, takže to beru jako dezert. vynikající, samozřejmě.

    Troska mě nechytl ani jako malého. Moje první SF byly Příběhy pilota Pirxe, a fantasy Conan. K astronomii mě přivědli rodiče a strejda Pepča už jako maličkého. Předminulý týden ve čtvrtek jsem byl vedle domu, pozorovat souhvězdí.

  33. Wicky napsal:

    I já zvedám hlavua dívám se na noční oblohu. Na chatě žádné osvětlení, takže když nejsou mraky, nebe se třpytí hvězdami a mléčná dráha je hodně výrazná. Tentokráte se trochu v noci vyjasnilo a ta půlka měsíce se zrcadlila v rybníku. Bylo to pěkný a cestou domů jsem z auta včera sledovala dlouhooo západ slunce a vybarvené nebe… jak jsme jeli, tak chvíli zapadalo a zase vycházelo. Nádhera. :-) Když se někdy dostanu k rovníku, dlouho se dívám na oblohu a hledám známá souhvězdí v divných polohách a taky vidím úplně jiný postavení hvězdiček. :-)) Půlka měsíčku sedí na nebi jako lodička. :-)

  34. Henry Psanec napsal:

    Tak světelného smogu prostou oblohu pamatuju naposledy před třemi roky z Mladočova. Mléčná dráha byla úplně na dosah ruky… Ale i tady, protože jsem na kraji města, je to krása, a dívat se hodiny, jak se obloha a souhvězdí točí, to je fantazie. Zajeď si až na rovník, tam budeš mít všechna… Včera jsem si zase četl legendu o Li Poovi, jak se utopil, když chtěl obejmout měsíc zrcadlící se v řece.



Pings responses to this post

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Comment

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>