**bez titulku**
Psal jsem minulý týden do anglické Wikipedie cosi o jeskynním umění. Profesor Émile Cartailhac je tam odbyt jedním řádkem. Chtěje to změnit, napsal jsem o informaci do Anthroposu mgr. Kostrhunovi a doc. Olivovi, jimž oběma mnohokrát děkuji za vstřícnost a jejich odpovědi. Jak mi napsal doc. Oliva, "ten článek je taková stará legenda" – to se mi moc líbilo. Jde o toto: když byly objeveny malby v jeskyni Altamira (1879): památná věta "¡Mira, papá! ¡Bueyes pintados!"..., první pravěké malby, profesor Cartailhac je označil za podvrh – do tehdejší představy o pračlověku prostě umění nezapadalo. Donu Sautuolovi, který malby představil světu, tím vlastně zlomil srdce. O více než dvacet let později byla situace zcela jiná. Cartailhac se tehdy veřejně omluvil jeho dceři a napsal slavný článek "Mea culpa d'un sceptique" (1902). Odsoudil v něm to, když je věc zatracena, aniž je prouzkoumána – a na prvním místě odsoudil sebe. Podle Kleiblovy Cesty za Adamem patří tento "statečný" článek "navždy k světlým stránkám trnité historie lidského poznání." Podle knihy Mysl v jeskyni Davida Lewise-Williamse tímto článkem "Cartailhac rafinovaně využil situaci k vlastnímu prospěchu". Dnes už tedy nikdo neví, jak to vlastně bylo. Je v takovýchto věcech skutečně vždy kalkul? Nevím... vzpomněl jsem si na Wernischovo "Dobrý vkus nakonec vždy zabrání tomu, aby bylo řečeno podstatné"; a na Reného Chara a jeho výrok:
"Jsi ve svém jádru neustále básníkem, neustále v zenitu své lásky, neustále žíznící po pravdě a právu. Je bezpochyby nutným zlem, že trvale nemůžeš takový být ve svém vědomí." Říkal jsem si, zda je takový světec. Přítel Petr mi napsal odpověď , která je krásná, ačkoliv trochu mysticky temná: "Světec? Spíš stopař..."
NEUSTÁLE V ZENITU SVÉ LÁSKY

Tak hezky dnes bylo, že i mořský had si vyplul okouknout sluníčko...
Soumrak – ta trhlina mezi světy...
Ještě k Altamiře: ze zhotovení maleb byl obviněn němý malíř, který několik let před objevem pobýval jako restaurátor na zámku dona Sautuoly. Ten člověk oněměl v dětství po vážném úrazu, kdy se na něj zřítil strop v díře v níž se schovával při hře s kamarády. Napsal donu Sautuolovi dopis a poprosil, zda by si mohl malby přijet prohlédnout. Prošli celou jeskyní, a zastavili se před malbou útočícího bizona.

(zvětšit pravým)
"Jak nádherně je to zvíře zachyceno." To promluvil malíř. Pod dojmem z jeskyně se mu vrátil hlas.
Toto je pravdivý příběh.
NEUSTÁLE V ZENITU SVÉ LÁSKY...
[1] (elfos - WWW) Vloženo 13.03.2009, 23:16:02
Zase moc pěkné, Henry. Ta věta Lewise-Williamse o prospěchu.. Připadá mi velmi podobná tomu předchozímu.. označení maleb za podvrh. Opět skepticismus, nedůvěra a odsouzení.
[2] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 13.03.2009, 23:29:26
Pravěké umění, jakož i umění tzv. primitivní je dechberoucí, ano. Picasso prohlásil, že po jeskynním umění už je všechno dekadence (a přemaloval Avignonské slečny podle afrických masek). Ostatně Altamiře se říká "Sixtinská kaple pravěku".
[3] (hanci - WWW) Vloženo 14.03.2009, 14:11:07
[4] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 14.03.2009, 15:44:06
[5] (Děd nevěd - Mail - WWW) Vloženo 15.03.2009, 07:28:54
[6] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 15.03.2009, 16:35:20
[7] (Liška - WWW) Vloženo 16.03.2009, 13:39:20
[8] (Liška - WWW) Vloženo 16.03.2009, 13:39:54
[9] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 16.03.2009, 17:17:15
[10] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 16.03.2009, 17:23:37
Ještě k tomu Anthroposu - nejraději jsem měl reprodukci této malby:
http://farisles.com...t&id=3369
Byla tam ale mnohem modro-okrovější a navíc tím, že byla na skle, byla tak nádherně, do dálky tajemná...
[11] (hanci - WWW) Vloženo 16.03.2009, 23:50:26
Takže za reprodukce jsem moc vděčná, bez nich bych neviděla nic. Je fakt, že když pak náhodou vidím originál - viz obrazy p. Róny - tak jsem úplně v transu. - Znáš knížku "Co jsme to tátovi provedli"? za nic si teď nevzpomenu na autora, ale v dohledné době knížku najdu v knihovně a když tak dopíšu. Napsal to vědec - humorně - v pravěku používají při dorozumívání vědecké výrazy z naší doby. Má to i hlubší podtext. Zajímalo by mě, jestli ji znáš, je to moje hodně oblíbená knížka, i když jsem ji kdysi dávno koupila synovi. Moc zdravím.
[12] (Henry Psanec - WWW) Vloženo 17.03.2009, 00:29:47
Teď jsem na Tebe vzpomínal u jednoho malíře, pošlu ti mejlem obrázek. Zdravíme oba!
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Komentáře obsahující invalidní prvky budou editovány, lépe smazány :)


