Henry Psanec

Začneme a skončíme v Africe.

Mali (strom je Delonyx regia)

Opuštěné cihly zplaněly,

staly se zas hlínou,

o krvi vypráví jim vítr.

Pak červeně přišlas pouští,

v tunice utkané z písku,

a řekla jim své jméno.

Suchý strom rozkvetl

a nejhezčí květ

doprovodí tě k dveřím do ložnice.

*

Hammamet, Tunisko

"- Ó vekile, tvůj duch je mdlý po všech těch beranech s kuskusu, které jsi spořádal. Kdo usuzuje, ten hledá výsledek svých domněnek, neví však nic předem.

- Slyším, že jsi učenec, který navštěvoval mnoho škol, protože mluvíš takovými slovy, kterým nemůže nikdo rozumět."

(Karel May, Pouští)

Kopvrištica, Bulharsko

Komín z téže střechy

"Nuže tedy, jsem šaríf Hádží Šeháb Eddin Abd el Káder ibn Hádží Ghazálí al Farábí ibn Tábit Merván Abú'l Ahmed Abú Bašar Hadíd eš Šonohar."

(Karel May, Zemí Škipetarů)

Masca, Tenerife

táž střecha

Španělsko

Mallorca

Katalánsko

Vrabčí hnízdo na střeše japonského dřevěného domu

"Nakonec se Haj Šang rozkřikne, že dokud Petr nesní aspoň jedno vlaštovčí hnízdo za tatínka, tak se pro něho vyvařovat nebude. Čtrnáctého července už maminka prosila na kolenou, aby směla Petrovi aspoň ohřát karbanátek, ale Haj Šang řekl ne!" (Astrid Lindgrenová, Pipi Dlouhá punčocha)

Střecha z palmového listí, Indie

Na konci obydlenosti

zpíváš o květiných-nekvětinách.

Betonový papír šustí

v psacím stroji,

jehož bójky mají

            ramena proplakaná luňákem

- tak opuštěné jsou bez tebe

indické noci.

Marně mu schovává pardál hlavy.

*

Vesnice Than Gáon, táž země

To zastavení se v nejvyšším bodě skoku

je totožné s nahými muži

kteří přinášejí červený chleba.

(Šišaté místo, odkud plukovníci

- důkladný obličej a přísné střevíce -

brali sazeničky úsměvu.)

V záhybech koření nečteš

myšlenky šťastnému slonu, šťastlivče.

*

britská břidlice

Klenutý cihlový strop písně,

pod nímž se suší zelenina

a ptáci dělových věží hlavní ráže.

Na krbové římse

staré třicetiuzlové pohlednice.

Před ní si pegas montuje silnější křídla.

*

Fragment střešní tašky z doby římské kolonizace Británie. Nalezena v Yorku p. Nortonem roku 1987. Na fragmentu je vidět otisk kočičí tlapky.

Ve stínu chronometru

stěna jazykem zkoumá nekonečno ulice.

Kočičí střep. Den se zvláštně větví.

Bezčasí nad modrým chlebíčkem řeky.

Třešňová střecha nedefinuje

            věci tím, co jim chybí;

naloutnými prsty šije na loutky.

*

Barcelona, La Pedrera (Gaudí)

Dámy a pánové,

kdo nemá fousy,

mluví myšlenkou o žlutém jeřábu

a jeho pohybu s mezivejci,

nebo mezi nimi,

pokud je přítomen vodotrysk.

Nevím, zda oranžová čára na obličeji

            pomáhá plašit koně.

Děkuji.

*

Alternativní šachy

v přechodech mezi stády nuláčků.

Kapitán vajec

vypadl ze sochy stromu;

vidí jak oranžové děti

dumají nad špuntovkou,

vidí nožohlavce radostně se houpat 

na hácích na měkko vařených jeřábů,

vidí rošády směrem nahoru

jimiž se přátelsky častují pastýři,

vidí šprýmkované skokany

o tyčích jimiž je nyní;

vidí mne utíkat od tebe,

a vrací se zpět do stromu,

nechávaje za sebou nejistotu.

*

Sansepolcro, Toskána

detail z obrázku výše – květiny na balkóně

Santo Stefano di Sessanio

Malcesine, severozápadně od Benátek. Ta pohoda, žebřík (?) na zdi... připomněly mi Mladočov.

Když usínám v zelené a žluté,

jsem rajské jablko.

Když usínám v bílé a modré,

zpoza snění o tobě nepoznám,

zda úsvit přináší chlad a nebo teplo.

*

Sivice u Brna – střecha ZŠ. Školu vymaloval můj bratranec, kdybyste někdo potřebovali malíře.

Vypnul jsem akademii,

hostinského požádal o strýce.

Strýc je mrtvý,

jako zemřou sumci hospod.

Bramborový salát se ukládá k spánku

pod obrovskou vrbu.

Zapnul jsem akademii.

Jak široké je okrové schodiště

po němž vystupoval stodvaletý?

Vypnul jsem akademii.

Katalyzátor stárnutí.

Vanmorrisonovitost střech

rybím jazykem, barovým jazykem zpívá

(jako trolejbus) o

marných vlasech snů.

*

Nevím nic o této fotce, jen to, že ji fotil už druhý Bill Bradley, kterého jsem potkal.

Turecko

"Jsem bölük emini pádišáhův, mám pětatřicet piastrů měsíčního platu, a ještě dvě libry chleba, sedmnáct lotů masa, tři loty másla, pět lotů rýže, lot soli a půldruhého lotu koření denně, a kromě toho mýdlo, olej a krém na boty. Rozumíš?"

(Karel May, Pouští)

Njemové, Kamerun

V Durrellově knize Chytněte mi guerézu jsem vždycky obdivoval jméno gepardího samce: Lokaj. Říkal jsem si, proč mě to nenapadlo prvního? (Nemám rád lokajství. A nemám ani geparda.) Když jsem se dostal k originálu, zjistil jsem, že se anglicky jmenuje Lokay, takže to je dobrá zpráva. Pokud si koupím geparda, můžu ho pojmenovat Lokaj.

Musgumové, Kamerun

***

Když spím, ovíječi

v kadlubu mých křičících úst

odlévají kachny

pro řeku okolo níž jsme nešli.

*

linkuj.cz vybrali.sme.sk