Sen, a trubadúři

Posted on 2nd Únor 2009 in Texty

Vzbudila mě rána dešťové kapky do parapetu; zdálo se mi, že sovětští vědci mi tím dávají vědět, že chtějí, abych se probudil a oslavoval s nimi, že Petr Hruška se v rozhovoru zastával pro sousloví „bílý sníh" jednoduchého kenningu „Wittgensteinův sníh" místo čehosi delšího, co si už nepamatuju (zřejmě to bylo „lyrické čvaňhání"), a vzájemně na sebe mávali (tedy ti vědci) výtisky Bernhardových Konzumentů levných jídel.

Kupodivu nemávali Wittgensteinovým synovcem. Martin, otec malé čtenářky, mi kdysi poslal xerox fota Wittgensteina a s ním též xerox dopisu Jiřího Karáska ze Lvovic (dopis pravil, že dotyčný „se nedává vůbec fotografovati"); naneštěstí jsem hloupý a než mi po letech Martin řekl čí fotka to je, myslel jsem si, že Karásek vypadal jako Wittgenstein.

Martin byl při své cestě po Anglii u Wittgensteinova hrobu na hřbitově v Cambridgi. Očistil jej a tamnímu správci / hrobníkovi (jehož babička sloužila u Darwinů, takže se staral i o hrob Darwinových potomků) u toho (Martin vystudoval filosofii) o Wittgensteinovi vyprávěl.
mozaika

 

***

Trubadúři, kteří se pěkně hodí k včerejšímu příspěvku (bez Marcabrúa); česky existuje mj. antologie Přátelé, přiléhavý složím vers):

trubadúr 3

Cercamon (floruit c. 1135-1145)

trubadúr 1

Arnaut Daniel (12. století), podle Danta "il miglior fabbro" (doslova "nejlepší kovář", tedy tvůrce; Božská komedie, Očistec, XXVI). Podobná slova pro něj měl i Petrarca, v 20. století jej jako největšího básníka všech dob velebil Ezra Pound (1910, The Spirit of Romance). T. S. Eliot převzal jeden verš do Pusté země, její věnování ostatně zní For Ezra Pound: il miglior fabbro (tedy, v duchu Poundova překladu této fráze, Ezrovi Poundovi: většímu umělci).

trubadúr 4

Peire Rogier (fl. 1160 – 1180)

trubadúr 5

Raimbaut de Vaqueiras (fl. 1180 – 1207)

trubadúr 2

Bertran de Born (ca. 1140 – ca. 1215)

 

 

mozaika

(Eliot netradičně v barvě)

 

Pustá země

***

 

Carew castle

Trubadúr velšsky: Trwbadŵr

 

A na konec příhodnou staročeskou báseň:

 

Detrimentum pacior,

nynie i v každém času.

Usque ad mortem quacior,

vše pro její krásu.

 

comments: 16 »

16 Responses to “Sen, a trubadúři”

  1. Děd nevěd napsal:

    Shodou okolností jsem včera štrachal cosi v zásuvce, kam odkládám věci, snad v budoucnosti potřebné ?-). Dostal se mi do ruky odznak Poldi Kladno, kde jsem na rozhraní let šedesátých a sedmesátých vydělával o prázdninách peníz na kalhoty, levná jídla a pár knih.
    Botticelli byl snad technický vizionář, když má Dante sluchátka.

  2. elfos napsal:

    By the waters of Leman I sat down and wept…
    (T. S. E.)

  3. Liška napsal:

    [2]
    U řek babylonských
    tam jsme sedávali
    s pláčem vzpomínali
    na Sion

    (jeden z mála takových citátů, které si pamatuju. Protože je nějaký literát použil. Mark Twain? Už nevim.)

  4. Henry Psanec napsal:

    Teda, Děde nevěde, musím říct, že jsem si vzpomněl na záhadologii, a to jsem teď nečekal – díky!

    Zuzi má na téma slévačské celou řadu článků, namátkou zprostředka:
    http://rozvedena.bloguje.cz…t.php

  5. Henry Psanec napsal:

    Trochu jsem čekal, elfos, že jako milovník SF si vybereš “Pomysli na Fléba”, ale díky, poučil jsem se o etymologii Ženevského jezera.

    Můj oblíbený citát od Eliota zůstává “Oh.”

  6. Henry Psanec napsal:

    “Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.” je žalm 137.

    Přiznám se s hanbou, že mi jako první naskočila píseň “”Rivers of Babylon”. Grr.

  7. zuzi napsal:

    Ahoj Mirku, právě tohohle Dante mám pro tebe v kresbě, ale ještě visí na nástěnce s Kafkou, Havlem a dalšími literáty …
    Wittgensteina vůbec neznám… ale já toho neznám …čím dál tím víc :)

  8. elfos napsal:

    [5]
    Jako milovník SF jsem během čtení pomyslela na Wittgensteinův vražedný komplex.

    Tvůj oblíbený citát se mi líbí.

  9. Henry Psanec napsal:

    Zuzi, na kresby se těším.

    Pokud máte v knihovně Raye Monka, Život génia, to je pěkná kniha o L. W. Nebo si pořiď teď znovuvydaný Tractatus Logico-Philosophicus. “O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet”. Cha!

  10. Henry Psanec napsal:

    Ten byl výborný, elfos. Škoda Tomáše Hrácha…

  11. Martin Bošttík napsal:

    Ahoj Mirku, děkuji Ti za milou připomínku mého putování po GB. Hledání Wtttgensteinova hrobu bylo opravdu dobrobružné. V místním informačním centru mne s úsměvem upozornili, že hledám-li hřbitov, na němž je pohřben Wittgenstein, patrně se pletu a myslím Einsteina (který zemřel v americkém Princetonu). Když jsem se usmál já a celou věc vysvětlil, pán za pultem zrudl a poslal mne správným směrem. Mé dva průvodce – mladé manžele – však nekončící cesta poněkud unavila a tak jsem je po cestě zanechal na lavičce. Když jsem hřbitov konečně nalezl, byl jsem u vytržení. Prostý hrob pokrytý pískovcovou náhrobní deskou, který byl v takovém stavu, v jakém se nacházejí hroby bezdětných zesnulých po několika desetiletích. Pak si mne všiml správce hřbitova, dali jsme se do řeči, půjčil mi nářadí a já k svému úžasu upravoval okolí místa posledního odpočinku tak neuveřitelné bytosti, jakou byl Ludwig Wittgenstein. Ještě malé doplnění – na tomtéž hřbitově odpočívá také např. autor Zlaté ratolesti James Frazer. Čau Martin

  12. Henry Psanec napsal:

    Martine, děkuju já Tobě. To s tím Einsteinem slyším až teď, ale to, jaks upravoval Wittgensteinův hrob si vybavuji z Tvého vyprávění velmi živě. Je to opravdu zvláštní, že je ten hrob tak zanedbaný!

    Tractatus už má propadlý (c), takže je k nalezení online, ale upřímně řečeno, nerozumím mu ani česky, natož anglicky či dokonce německy.

  13. Martin Boštík napsal:

    Mirečku, Tractaus je velmi svébytná kniha, která ve své době nenašla příliš porozumění. Díky ní byl Wittgenstein mnohdy řazen mezi logické pozitivisty blízké Carnapovu Vídeňskému kruhu, přestože zdůrazňoval, že její jádro spočívá v něčem naprosto jiném – pne se právě k oné realitě, jež není adekvátně popsatelná jazykem, který slouží k uchopování předmětného světa. LW vždy říkal, že smysl Tractatu je etický. Mimochodem, psal na jej frontě a jeho jistá část krystalizovala v Olomouci, kde během války také pobýval a vedl dlouhé hovory se svým soukmenovcem, jedním židovským přítelem. Čau Martin

  14. Henry Psanec napsal:

    Martine, tobě konečně ubylo -t-!

    Tractatus musím koupit a prostudovat, když teď znovu vyšel. Navíc za velmi nízkou cenu. Přiznám se sice, že mě víc lákají “Mořská monstra” Tomáše z Cantimpré, ale LW bych asi znát měl. Je bezpochyby zajímavý i z hlediska psaní – viz http://fismeister.eu…on-citat.php, a problém “nevyslovitelného”, či “absolutní básně”. Moc děkuji za Tvé komentáře!

  15. hanci napsal:

    Henry – u tebe je to skutečně výborná škola – vždycky se tady dozvím něco nového, jak od tebe, tak z komentářů.
    D.n. – zasmála jsem se těm sluchátkům – no, je fakt, že Botticelli jimi předstihl dalekosáhle i Leonarda da Vinci. Tak dobře ten obraz znám, ale tohle mě fakt nikdy nenapadlo. díky.

  16. Henry Psanec napsal:

    Hančí, děkuju; takové věci jako blog nebo Wikipedie jsou pro člověka s “naprosto nesoustavným a poněkud excentircky zaměřeným” (Gerry Durrell) vzděláním to pravé ořechové.

    Na Botticellim mi připadá obzvlášť rafinované to, že sluchátka ukryl pod kuklu a její stuhu, aby je objevili jen skutečně trpěliví badatelé.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Comment

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>