Henry Psanec

Můj oblíbenec Bodie měl nejvyšší střeleckou třídu. Navštíviv stránku CI5, byl jsem potěšen, že jsem jejím prvním návštěvníkem přes 775,000, což jsem mylně pokládal za třičtvrtě miliónu. Ale těší mě to úplně stejně.

***

Když bylo během bitvy u La Platy komodoru Harwoodovi při výčtu škod hlášeno i zničení jeho oblíbených golfových holí, komodor znechuceně poznamenal: „Velmi nesportovní." Kapitán komodorova křižníku (jménem Woodhouse, to je skoro – ) řekl.: „Je mi líto vaší kabiny, pane." Důstojník podávající hlášení se nato otočil ke kapitánovi a rovněž s naprosto kamenným výrazem pravil: „Ten stejný granát prolétl i vaší kabinou, pane."

*

Kontradmirál Adrian Lyster prováděl inspekci na základně, kde sloužila i jeho dcera. Všichni byli tedy zvědaví, zda bude jednat komisně či otcovsky. Jeho dcera se představila: „Lysterová, pane!" Viceadmirál si ji chvíli zkoumavě prohlížel a pak pravil: „Ach ano, už si vzpomínám. Tak před osmnácti lety jsem se setkal s vaší matkou."

***

Děla z Navarone

Major Rutledge of the Buffs, Eton and Sandhurst as to intonation, millimetrically tooth-brushed as to moustache, Savile Row as to the quite dazzling sartorial perfection of his khaki drill, was so magnificently out of place in the wild beauty of the rocky, tree-lined bluffs of that winding creek that his presence there seemed inevitable. Such was the Major's casual assurance, so dominating his majestic unconcern, that it was the creek, if anything, that seemed slightly out of place.

(...)

"Right you are," the Major acknowledged. "No questions Rutledge, they call me. Leaving soon?"

Mallory looked at his watch.

"Half an hour, sir."

"Bacon, eggs and coffee in ten minutes?"

"Thanks very much." Mallory grinned. "That's one offer we'll be very glad to accept."

***

Pročítaje si svou oblíbenou knihu „O statečném Cibulkovi", vzpomněl jsem si nad touto pasáží na dobytí Konstantinopole (1453):

„Připrav si pepř. Jakmile se objeví, hodíš jim pepř do očí do očí a já je lapím do síťky."

„Plán je značně odvážný", podotkl Slídil, „ale slyšel jsem že piráti bývají ozbrojeni houfnicemi."

- Tieniti pronto con il pepe. Appena essi si fanno vedere, tu lancerai loro il pepe negli occhi, ed io li catturerò con la rete.

- Il piano è molto audace – disse Segugio con ammirazione – ma ho sentito dire che i pirati sono armati di colubrine.

Velká turecká bombarda sultána Mehmeda II. Dobyvatele

Práce maďarského mistra Urbana. Každá byla osm metrů dlouhá a osmnáct tun těžká. Střílela sedmisetkilogramové kamenné koule o průměru 75 cm. Objednány speciálně pro operaci proti Konstantinopoli, každá byla odtažena do pozice dvěma sty muži a šedesáti voly. Ačkoliv rychlost střelby byla asi patnáct ran denně, bez nich by se těžko podařilo (po devadesáti dnech ostřelování) prolomit hradby.

Dvaačtyřicet těchto prvních světových superděl bylo roku 1464 přemístěno k ochraně Dardanel, kde se z nich postupně stávaly legendy, zmíněné například v baronu Prášilovi, který, „odhodlán nenechat se zahanbit nějakým Francouzem" – míněn François Baron de Tott, (1733 – 1793) který se nebál z jedné vystřelit – vezme jedno dělo na rameno a přeplave s ním průliv. Když se je ale pokusí zpět na druhou stranu hodit, uklouzne mu ruka a dělo skončí v moři, což sultána rozzuří. A četli-li jste pozorně Julese Verna, víte, že o těchto dělech mluví i Imprey Barbicane.

Roku 1807 zakusila hrdá Royal Navy během bitvy o Dardanely co to znamená mít tato děla proti sobě. Nikdo v turecké říši sice nepředpokládal, že by po více než třistaleté službě ještě fungovala, ale když je naplnili prachem a nabili, bombardy fungovaly jako nové. Dvě rány zabily na jedné lodi šedesát ubohých námořníků.

V roce 1867 jednu bombardu daroval Abdülâziz I. královně Viktorii, a tak toto slavné dělo můžete vidět v muzeu v Portsmouthu.

Byl to právě tento sultán, který roku 1871 podepsal ferman, jímž „nejmilostivěji a celkem výjimečně ráčilo Jeho císařské Veličenstvo připustit, aby nejponíženější prosbě pana Heinricha Schliemanna bylo blahovolně vyhověno." A když se i vrchní šéf turecké kontrašpionáže, jehož oficiální titul zněl „velký mistr dělostřelectva", přesvědčil, že Schliemann není špión... na konci byla Trója.

***

„Krev není voda" – toto přísloví uvedl v této podobě do oběhu poslední velitel Merrimaku, jedné z prvních obrněných lodí (a první obrněné lodi která se zúčastnila bitvy obrněných lodí), Josiáš Tattnall. Doporučuji velmi krásně napsanou knihu Ludvíka Součka Rakve útočí, v níž popisuje i děs vojáků Konfederace kteří bojovali proti zdánlivě automatickému protivníkovi...

CSS Virginia (ex-Merrimac)

USS Monitor po bitvě s Merrimakem

Jeho 279 mm Dahlgrenova děla pálila v osmiminutových intervalech, přičemž teplota uvnitř dělové věže – první dělové věže světa – dosahovala kvůli odvětrávání pouze stropem 70 stupňů Celsia. A jeho jméno dalo jméno jedné třídě lodí.

Unikátní fotka slavného „bílého slona" Royal Navy, HMS Furious, když byla ve stádiu mezistupně mezi „velkým lehkým křižníkem" (původní návrh admirála „Jackyho" Fishera, po němž se jmenuje jeden můj pavouk) a letadlovou lodí. Na přídi letová paluba, na zádi obří 456 mm dělo, jehož výstřely nemohl relativně lehce zkonstruovaný trup vydržet. Toto 456 mm dělo, jehož Armstrong Whitworth v Elswicku vyrobili pouze tři kusy, bylo největším britským námořním dělem v historii. Zbývající dva kusy sloužily na monitorech Lord Clive a General Woolfe.

HMS General Woolfe

Jediná československá válečná loď, President Masaryk, byla rovněž monitor.

***

A ještě zpět na začátek, skrze Turecko: dişparasi byla daň již dostával paša od obyvatel krajů jimiž projížděl a kteří byli povinni jej zadarmo živit, za to, že si jejich jídlem opotřebovává zuby. Zkuste tohle, to se nemusí žvýkat: řízněte vývar z masoxu vodkou.

Autor receptu: William Andrew Philip Bodie (narozen ca. 1950), agent 3.7, utekl v patnácti z domova. Po službě u obchodního loďstva byl žoldákem v Africe. Později se dal k SAS, odkud si jej vyžádal v roce 1975 major George Cowley pro CI5. Specialista na zbraně a boj muže proti muži. Vysoce inteligentní.

Vida, mám tu dva lidi z CI5, tak už – ať jsou tady komplet – jen poslední dvě slova: Raymond Doyle.

linkuj.cz vybrali.sme.sk