Henry Psanec

Krajta tygrovitá tmavá (Python molurus bivittatus) je třetí největší had světa. Rekordní exemplář žijící v zajetí v Gurneeském hadím safari (Illinois) má 183 kg a 8,23 m. Žije v jižní Číně, Indočíně, Barmě a části Indonésie – často v tropických a subtropických mokřadech. Protože je to ale had krásný, velký a docela dobromyslný, často se chová i v zajetí. V USA se ročně prodá přes 140,000 krajt, za 20 dolarů kus, a na rozdíl od ČR není k chovu potřeba žádné povolení; ostatně obrat obchodu se zvířaty, především nelegálního, už překročil obrat v obchodu se zbraněmi, takže se kvůli drancování lokalit na seznamu ohrožených druhů ocitli i bezobratlí: sklípkan Brachypelma smithi. Většina lidí ale neví, že hezké mládě o které se budou dobře starat bude mít po roce přes dva metry, a za další tři roky třeba pět metrů, a pořád poroste. Že čtyřmetrový nebo i menší škrtič je silnější než jakýkoliv člověk, což z něj činí mazlíčka potenciálně hodně nebezpečného; že potřebuje odpovídající prostor (s bazénem); že terárium se kvůli rozměrům jeho exkrementů uklízí nejlépe lopatou. A že se dožívá přes dvacet let.

Takže co s nevyhovujícím mazlíčkem? Šup s ním do rybníka. Jako u nás s želvou nádhernou. Až na to, že když to uděláte na Floridě, nevypustíte teplomilnou Trachemys scripta elegans do vody, která v zimě zamrzá. Krajtám se v Everglades líbí, úspěšně se tam množí už zhruba 20 let a tak jich tam bylo před třemi roky napočítáno přes 230:

Ochranáři došli k závěru, že co se vrcholového predátora Everglades týká, zatím je to remíza mezi krajtou a aligátorem, a ne, jak doufali, zpestření aligátořího jídelníčku. Zároveň došli k závěru, že krajta představuje vážné narušení už tak křehké rovnováhy tamního ekosystému, a že pokud se něco rychle neudělá, krajta by se mohla rozšířit až do třetiny (!) států USA.

Dvě fotky z Everglades

Problém zavlékání nepůvodních druhů je zřejmě starý jako lidstvo samo, ovšem s rozvojem zámořských cest je to problém větší a větší. V USA například hadohlavci v řece Potomac, u nás želvy nádherné a především bolševník. Američané platí za škody způsobené zavlečenými druhy 137,000,000,000 dolarů ročně (s nulami to vypadá líp než napsat „miliard") .

Eso v rukávu: králíci – Austrálie. V některých případech jde jen o to, že na novém území nemá druh přirozené nepřátele. Tyto dovézt znamená ovšem často udělat z jednoho problému dva. Viz kočky a lišky v Austrálii. Na nejmenším kontinentě působí nepředstavitelné problémy i americká Bufo marinus, vypuštěná k likvidaci australského brouka Dermolepida albohirtum. Z tří tisíc žab je nyní 200 miliónů. Nemají tam přirozené nepřátele (varan sice sežere všechno co přepere, jenže ropuchy jsou jedovaté), takže se šíří rychlostí 40 kilometrů ročně. Vědci se nyní pokoušejí ovlivnit jejich populaci tak, aby se líhli pouze samci. Typická ukázka toho, jak křehká je přírodní rovnováha: méně varanů znamená méně sežraných vajec krokodýla mořského. Což znamená, že stavy krokodýlů rostou. Což znamená... et cetera. A přitom si stačí přečíst starou japonskou pohádku o tom, jak pan Hanzaemon spolkl mouchu!

Je pravda, že některé cizí druhy mohou být velmi prospěšné. Ostatně, podívejme se na to, co jíme – a ještě více to platí v USA, kde je původním druhem na jídelníčku kromě vánočního krocana opravdu máloco. Jenže i tady platí, že opatrnosti není nikdy nazbyt. Viz kříženci prasat divokých s domácími (pokud to není prasečí verze yettiho, to jest neznámý druh), která se toulají Amerikou: dejte si do Googlu "Hogzilla" nebo "Pigzilla" (ačkoli druhá z nich je témeř určitě částečně podvrh).

Ke křížencům – kteří by si zasloužili samostatnou knížku – ještě poznámku: největší kočkovitou šelmou je liger (otec lev, matka tygřice) – názvy kříženců by si taky zaloužily samostatnou knížku. Jeho největší exemplář měl 798 kg (!!, co na to říkala jeho kostra, nevím), současný největší má přes 410 kg:

Žije v Miami v Institute of Greatly Endangered and Rare Species, kde chovali pohromadě tygry a lvy. (Což mi připadá vzhledem k názvu institutu trochu zvláštní.) Více o něm zde.

Přestože se proti tomuto druhu pokusů na zvířatech brojí, zdá se, že často převáží touha po penězích senzacechtivých návštěvníků, nebo touha mít něco extra. Nedostanete takovýmto křížením zvířete žijícího v tlupě se zvířetem samotářským svého přítele Jekylla, an visí z lustru a prohlašuje, že se jmenuje Hyde?

Člověk je součástí přírody, není tu proto, aby ji zneužíval pro pobavení. To už je sympatičtější Búr s přesvědčením že příroda je dle Boží vůle jeho sluha. (pozn.: Římské impérium. Kdyby se tak mohl dnešní zoolog podívat do zvěřince pod Koloseem... myslím, že panem et circenses zahrnovalo i podívanou na vědě neznámé druhy, jakož i druhy dnes již vyhubené – severoafričtí sloni na nichž byl Hannibal ante portas; medvědi z Atlasu; kerýt, kdo-ví-co z Keni... Nemluvě o jiných národech a jimi dovážených zvířatech.)

***

„Pokud jsi neutrální když se děje nespavedlnost, zvolil jsi stranu utlačovatele. Stojí-li slon myši na ocásku a ty říkáš že jsi neutrální, myš tvou neutralitu neocení."

„Když misionáři přišli do Afriky, měli svou Bibli a my jsme měli naši zem. Řekli: ‚Modleme se.‘ Zavřeli jsme oči. Když jsme je otevřeli, my jsme měli jejich Bibli a oni měli naši zem."

Arcibiskup Desmond Mpilo Tutu

Další citáty zde.

***

linkuj.cz vybrali.sme.sk