Z vody vzduchem zpět do vody

Posted on 23rd Říjen 2008 in Texty
Potápník vroubený, larva
Larva potápníka. Foto (c) Lukáš Konečný (děkuji autorovi za laskavé svolení k použití této krásné fotky!)

Potápníci kromě obratného plavání dokážou i přelétávat na poměrně velké vzdálenosti do jiných vodních nádrží. Třeba někdy létají i nad básníky.

 

Shlédnuv čínské oficiální rebely (tu), rozhodl jsem se na "cynický realismus" (o jehož kvalitách asi nepochybuji sám; viz. taky "Zajímavé časy" – namátkou: Na otrocích a bičích je něco poctivýho. / Oni biče nepotřebují. / atd.) odpovědět fotkou "Pán odpočívá" pořízenou Veroničkou Vlkovou (viz odkazy) loni v Číně:

 

Pán odpočívá

"Všechnu únavu a úzkost soudce Ti smetl smetl horoucí pocit hrdosti, nesmírné hrdosti na lid, jemuž smí sloužit. Po tři dlouhé týdny se tito lidé trčili v brlozích a nuzných chatrčích, polomrtví hladem a ochromeni němým strachem, vydáni na milost a nemilost neúprosnému nepříteli, který se plížil mezi nimi. A přesto v této chvíli, hned při první známce změny k lepšímu, vycházejí ven, nezlomeni, kurážní a v dobré náladě, a jsou ochotni handrkovat se o pár měďáků, které potřebují na skrovnou misku rýže." (Robert van Gulik)

***

 

Když se spolu jednoho dne procházeli Bašó a jeho žák Takarai Kikaku, Kikaku složil haiku:

 

Červená vážka

utrhni jí křídla

Kyselá třešeň

 

které Bašó okamžitě změnil na:

 

Kyselá třešeň

přidej jí křídla

Červená vážka

 

a pokáral žáka za neznalost faktu, že poezie má k životu život přidávat, nikoli z něj život ubírat.

***

 

19. září 1783 vzlétl Aerostat Réveillon, s prvními živými pasažéry v koši: ovcí, pojmenovanou Montauciel (Výstup k obloze), kachnou a kohoutem. Vzletu z Versailles přihlížel veliký dav, nevyjímaje královský pár. Let trval asi osm minut, balón uletěl zhruba dvě míle a dosáhl výšky asi pěti set metrů. Balón nebyl příliš stabilní, takže let trval skutečně krátce. Zvířata přežila let bez zranění. "Ovce lhostejně přežvykovala seno, zatímco kachna a kohout se k sobě choulili v rohu."

***

 

A ještě jednou k lodím: příběh Nepotopitelného Sama

 

Černobílý kocour původně patřil neznámému námořníkovi posádky Bismarcku. Byl na palubě, když loď 18. května 1941 vyplula na svou jedinou operaci "Cvičení na Rýnu" (krycí jméno pro německý pokus o průnik na Atlantik a narušení britských zásobovacích tras). Bismarck byl potopen 27. května a z jeho posádky čítající 2,200 mužů se zachránilo pouhých 115 námořníků. Několik hodin po potopení lodi byl kocour, plovoucí na kusu prkna, nalezen a vyloven britským torpédoborcem HMS Cossack (který kromě Sama nikoho jiného nezachránil). Nevěda, jaké bylo jeho původní jméno, posádka Cossacku jej pojmenovala Sam. Na palubě Cossacku strávil Sam několik měsíců v konvojové službě ve Středozemí a v severním Atlantiku. 24. října 1941 byl Cossack těžce poškozen torpédem z německé ponorky U-563 na cestě z Gibraltaru do Británie. Posádku vzal na palubu torpédoborec HMS Legion a po počasím zmařeném pokusu dovléci torpédovanou loď zpět do Gibraltaru se Cossack 27. října potopil západně od základny. Výbuch torpéda stál život 159 námořníků, ale Sam opět přežil. Poté byl kocour, již v té době přezdívaný Nepotopitelný Sam, "převelen" na palubu HMS Ark Royal (ironií osudu na palubu právě té lodi která rozhodující měrou přispěla ke zničení Bismarcku). Ani tady se však v jeho roli maskota Samovi nedostalo klidu. Letadlová loď byla při návratu z Malty rovněž torpédována, ponorkou U-81, 14. listopadu 1941. I tato loď se po průniku velkého množství vody do trupu potopila 30 mil od Gibraltaru při pokusu dovléci ji zpět na základnu. Díky tomu, že se potápěla velmi pomalu, se zachránili všichni členové posádky kromě jednoho. Sam byl nalezen motorovým člunem, jak se drží na kusu dřevěné desky, "nezraněný, ale velmi rozhněvaný". O trosečníky se postaraly torpédoborce HMS Lightning a HMS Legion (loď, která již předtím zachránila trosečníky z Cossacku). Lightning byl potopen v roce 1942 a Legion v roce 1943. 27. října potopil západně od základny. Výbuch torpéda stál život 159 námořníků, ale Sam opět přežil. Poté byl kocour, již v té době přezdívaný Nepotopitelný Sam, "převelen" na palubu HMS Ark Royal (ironií osudu na palubu právě té lodi která rozhodující měrou přispěla ke zničení Bismarcku). Ani tady se však v jeho roli maskota Samovi nedostalo klidu. Letadlová loď byla při návratu z Malty rovněž torpédována, ponorkou U-81, 14. listopadu 1941. I tato loď se po průniku velkého množství vody do trupu potopila 30 mil od Gibraltaru při pokusu dovléci ji zpět na základnu. Díky tomu, že se potápěla velmi pomalu, se zachránili všichni členové posádky kromě jednoho. Sam byl nalezen motorovým člunem, jak se drží na kusu dřevěné desky, "nezraněný, ale velmi rozhněvaný". O trosečníky se postaraly torpédoborce HMS Lightning a HMS Legion (loď, která již předtím zachránila trosečníky z Cossacku). Lightning byl potopen v roce 1942 a Legion v roce 1943.

 

Sam

 

Royal Navy nehodlala už dále riskovat a Sam našel nový domov v ubikaci guvernéra Gibraltaru. Odtud se později přestěhoval do námořnického domu v Belfastu, kde prožil konec války. Sam uhynul v roce 1955. Pastelový portrét Sama (pojmenovaný "Oscar, Bismarckův kocour") od Georginy Shaw-Bakerové má v majetku Národní námořní muzeum v Greenwichi.

Komu se zdá, že jsem to opsal z Wiki, má pravdu – ale taky jsem to kdysi napsal do ní. A kdo ti řekne, ať tam dáš vanilku, tomu dej přes držku!

***

 

 

Příště… odraz věže v řece Neckaru… lehko uhodnout které věže.

 

comments: 5 »

5 Responses to “Z vody vzduchem zpět do vody”

  1. Daniel napsal:

    Larva potápníka is creepy.

    Can you beat this though?

    http://www.youtube.com…eNggIGSKH8

  2. Henry Psanec napsal:

    Oh, I love caterpillars! And unlike these larvae, they don’t hunt. Look up “African Giant Millipede” on YouTube; I had four as pets. When they walk on your skin, it’s a wonderful, funny feeling. Just wash your arms afterwards.

  3. Henry Psanec napsal:

    P. S.: kdo čtete polsky, čtěte Daniela (viz jeho stránku pro bibliografii)!

  4. hanci napsal:

    Ta larva se mně taky líbí – i když tamty působily fakt jak přívěšek. Jsou to moc krásné fotky.
    Prosím tě, ten Gulik – to je ten, co píše taky detektivky? – Děkuji ti moc za ten odkaz v angličtině, budu si ho překládat – ach jo, tak moc mě štve, že jsem angličtinu úplně zapomněla!!
    Haiku miluju, hrozně moc, díky.
    Jsi úžasný, kolik toho víš, to mně zůstává rozum stát. Připadá mně, že jsi četl snad všechno, co bylo kdy napsané. – Ta historka o kocourovi mně udělala výbornou náladu, díky moc!

  5. Henry Psanec napsal:

    Ahoj. Ano, je to ten stejný van Gulik, tohle je z “Pavilónu se smuteční vrbou”.

    Haiku taky miluju. Teď si udělám reklamu, ano? Na http://www.fismeister.eu…aiku.php je pár mých, nejraději mám 4. shora. A chceš-li se pobavit, přečti si Ivanem Wernischem nalezenou hru:
    http://www.fismeister.eu…1848.php

    Děkuju za uznání, ale musím se rdít, neboť je to nezasloužená chvála. Hezký víkend!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Comment

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>