Ještě ne spánek, už ne bdění

Posted on 2nd Listopad 2007 in Texty

Pár textů z onoho podivného rozhraní, kdy člověk, přestože uondán, nemůže usnout, ale rozhodně naplno nebdí a hlavou se mu začnou míhat útržky hudby sfér. (Jeden můj přítel takto slyšel koncert Pink Floyd.) Některé – ty bdělejší – jsem si zapsal.

V článku naleznete verše, ale začnu prozaickou větou: "Teprve když jsme pozorovali mořské houby už půl hodiny, přiznal se Dioklecián, že nevěří v existenci falešných zubů."

 

Žena, růže, pitomost.

Šlechetníci, děkuji vám za list:

škorpióny vidím shora

a z boku zároveň,

domnělá záložka se ukazuje

být chuchvalcem prachu.

Jak krásně je ve stínu ptáka Rucha!:

mám pod nosem dvěstě hnědých fousů;

čtyřista jich teď odtud vytrhám,

všechny zrzavé.

V koutě klíčí zasazená lež.

*

Petru Královi

Za hospodou U meteoroidu

krajina s osamělým jedem

Všichni její ptáci čekají na tvé tělo

*

Slovně rozťatá krajina.

Dlouhosrstý parník…

Půl doutník, půl pták.

*

 

 

I ve chvílích největší nudy ses nenudil.

Rozpleť chumel vajec,

buď vždy zábavný pro spíž.

Mýdlovými bublinami prošívané čekání

- – - ó:

plavidlo s posádkou tvořenou výjimkami.

*

Protiproudá hydra

Plodem lásky rybí kostry

a kusu kůže

je ohryzek

Jak by však vypadal celý plod?

Žongluje jákrky,

nahlížíš

*

Pozorujeme popínavé včely

Nešetři mýdlem.

Všechno co potřebujeme

je karmín dnů,

všechno co chceme

je poslední chobotnice.

Všechno co máme

je poslední den.

Šetři mýdlem.

Věštění ze slin.

Světelný motýl na noční obloze,

lanem svázaný se zemí.

*

Pod hladinou pluje kostra sněhu.

Ze srážek poloostrovů

vznikají opice.

*

 

 

V noci mluvím s rýží

A s bílými kamínky,

uvařenými natvrdo

*

Auta těžknou, nudle se bojí

Ale: konzerva, štístko, plot…;

naděje trvá

*

 

 

Bungalov,

postavený z nenaplněného pískoviště.

Ale tulipánu

stále vystupují zuby.

*

comments: 6 »

6 Responses to “Ještě ne spánek, už ne bdění”

  1. tajný agent martin napsal:

    henry, skvělé. celé se mi to líbí i s tím úvodem, který to zasazuje do denního kontextu. být tebou založím si básnický deník:).

  2. Henry Psanec napsal:

    Díky, ó vzácný hráči zedních šachů.

  3. elfos napsal:

    Před chvílí jsem slyšela krásnou píseň, link na niž dám sem – myslím, že právě sem patří. Je z filmu Kate a Leopold, jenž jsem sice neviděla, ale z ohlasů pod jeho popisem vyjímám větu s větou z něj:

    “…rozhovor Kateina “ex”, který vedl v blázinci se zdravotní sestrou: “Jsem pes, který uviděl duhu a ostatní psi mu to nevěří”.”

    http://www.youtube.com…Y4Zl8TeP8g

    Zpívá se v ní (co dokážu elfosíma ušima a útržky angličtiny v hlavě zachytit), mj., o milionu snů..

    Ty jsi velmi výjimečný člověk, Henry. Nejenže duhu vidíš, ale dovedeš ji ukázat i ostatním lidem.

  4. Henry Psanec napsal:

    “Umění vyvolává v člověku pocit neklidu, nejistoty, tlaku a potřeby hledat, aniž přitom třebas vždy věděl, co se hledat má. A právě tato plodná nejistota, hledání a neklid jsou charakteristikou skutečného lidství a jedinou naší silou.”

    Pokud aspoň jeden můj řádek v někom vyvolá potřebu hledat nebo se dívat, budu spokojený. Eh, viz. co praví Petr Hruška o poesii…

  5. Obycejna zenska napsal:

    Myslim si to same,co elfos, jenomze to nedokazu tak hezky napsat. Tak diky za tu duhu, Henry.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Comment

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>