Nebudu-li počítat dávné zážitky, jakými byli nezapomenutelní Upíři – pozdravuji olomouckého Landaua, znamenitého maminčina bratrance Jiřího! –, cihličky a nějaké hry na Atari, hrané vesměs, když jsem byl maličký, pak jedinou počítačovou hrou, kterou jsem kdy hrál, je Warcraft 2. Dokonce dvakrát, protože je to (následující dvě slova jsem si musel vyhledat, pro případ, že byste se překvapili nad mou slovní zásobou) realtimová strategie, která má spoustu kol, než dojdete na konec. Podruhé už to nebylo ono, protože jsem si pamatoval, jak v kterém kole hrát, ale poprvé jsem se pěkně pobavil, když jsem potřeboval vypnout mozek. Sirdaru Š. vděčím za informaci, co střílí nahoru a jak odhalit ponorky. Nu, a právě ve Warcraftu 2 jsem se začal pravidelně vídat s juggernautem.
