– amatérský přírodovědec, potomek dvou admirálů, princ jablečných měst
Můj vzácný přítel Dr. Shuker nedávno na svém blogu uveřejnil báječnou sérii fotomontáží zvířat. Našel jsem tam i tohoto žábogátora (nebo aligábu?):
(c) aTeo
Připomněla mi jednoho skutečného kryptida (tedy záhadné zvíře), který se, jak jsem zjistil dotazem, do včerejška objevil pouze v české literatuře. Ode dneška už se díky Karlovi a taky mně dá objevit i v odkazech anglických.
Dneska u nás byl na návštěvě velký básník Radek Malý, báječně jsme si u Puklého času popovídali o Celanovi a Traklovi, a pak jsem jej doprovodil na přehradu, odkud jsem se svezl tři zastávky tramvají (domnívám se, že mé současné maximum jsou čtyři) podívat se na kosátka, a u toho domyslel do konce včerejší přemítání o Fantozzim a Kájovi Maříkovi. Článek je tedy hlavně o vošklivých osloveních a plivání. Jojo, když paní učitelka běží a plive, celé městečko jásá, ho ho!
Toto je zajímavý, ba zábavný (aspoň se tak domnívám) článek o žčešťování Homéra. Vyskytuje se v něm totiž – vlastně v jeho české verzi – výraz “strakové na vrbě”. Proč, to si ukážeme dále, v perexu jen podotknu, že s výtečným nakladatelstvím Michaela Bronce to nemá co do činění, jeho jméno je odvozeno z úsloví o malování.
Pro ty, které nezajímá translatologie, jsou na konci jedny kalhotky.
Poslední dobou jsem si místo vypsání na papír uložil výpisky a citáty, na které jsem narazil, do konceptů v mejlu. Protože pak pošta vypadá, jako že mám poslat nějaké dvě desítky mejlů, přepíšu si je sem.
Na konci je pavouk, tak se nelekněte.
Moje první.
Psi se vyskytují na všech ostrovech Polynésie s výjimkou Velikonočního ostrova a Markýz. Polynéští psi se vyznačují malým růstem a nevyjí.
Více Oceánie a vajec. – A recepty!
Ten písař v titulku je tady jen proto, aby titulek začínal od P.
Gró článku bude zřejmě v tom, že Google nenašel nic, když jsem se ptal na slovo iggeremanggeggeuni. Věřili byste tomu? Jakožto Uspávač Maorů se cítím povinen to napravit.
