Zas jednou nad městem letěly šaškovy kalhoty, a s nimi oblaka a s nimi střevíce, vedoucí výpravy chráněn byl roboty, a já, jestli jsem miloval, pak ***** nejvíce…
O cestě k jezírku a zpátky.
S obrázky.
Jak mi Stolek pomohl
Když jsem v roce 1990 opustil ZŠ, jednomu ze spolužáků zůstal můj památník. Netřeba říkat, jak ztráta takového předmětu (když ho navíc má člověk asi od šesti let) mrzí. Ale před třemi lety se mi památník vrátil. Jak to? Protože jsem vydal knihu!
Obrázky XIV.
Maminka dostala v květinářství orchidej, která už odkvetla, a stala se tedy neprodejnou.
Orchidej si lebedí na parapetu, kouká z okna na stromy,
do místnosti kouká na poesii a Profesionály na VHS
(z jakéhosi důvodu jsem se navíc rozhodl nahrát si každý díl dvakrát),
poslouchá hudbu a dívá se na kulečník -
- a rozkvetla znovu.
Prosa fůra
Rudolf (tentokrát ne Krvavá ruka, který je příliš zaměstnán drcením cukrového koláče mezi zuby), který tady není vidět, a jeho procházka lněnou zemí (kterou také nazývávám porculánová).
S obrázky.
Výlet
Tak tedy, maminka, já, a neviditelný Dadamax, a jak jsme jeli nahoru.
Příběh částečně v obrázcích.
U Petrarky se objevilo ***bez titulku***. Ten titulek vypadá pěkně, a Petrarca se mi hodí do nálady teď jako tehdy.
Nová kniha Ivana Wernische
Tento týden vyšla mému nejoblíbenějšímu básníkovi Ivanu Wernischovi nová kniha, Kominické lodě.
Anotaci si můžete přečíst na stránkách nakladatelství zde. Protože mne Ivan poctil tím, že mi dal knihu přečíst už v rukopise, mám ji přečtenou již několikrát. Neříkám toto slovo často, ale ta kniha je geniální. Bude se smát, budete plakat, budete se bát…
S laskavým svolením nakladatele si zde můžete přečíst ochutnávku:
