Henry Psanec

INTRODUZIONE

di Petr Král

Ne, že bych operu neměl rád. Ale neměla to lehké, kvůli prvnímu představení, na kterém jsme byli. Ne, že bych neměl rád Nabucca – naopak. Dokonce jsem donedávna uměl zahrát Va pensiero na klavír. Ne, že bych tehdy, před čtvrtstoletím, nemohl moc chodit ven, to taky ne. Ale ten večer jsem prostě do divadla nechtěl z důležitého důvodu. Toto byl ten důvod:

váleč koulivý (Volvox globator).

30. října vychází kniha Pravdivý příběh Homo Ludens mého milovaného přítele, litomyšlského filosofa, historika a neporazitelného hráče ping pongu (zde mluvím ze svých hořkých sedmnáctiletých zkušeností) Martina Boštíka, jenž se zde objevuje pravidelně, ač ne tak často, jak by si zasloužil (například jeho noční zážitek u nás doma popsaný zde).

Martin Boštík mluví o knize

Poznáte, co je na obrázku?

Slovo ke čtenáři této knihy

Psaní básní není až zas tak obtížnou činností – pokud k tomu ovšem máte jakési cosi, že? – to se to píše, máte-li – ale stát se čtenářem poezie snadné není, chce to hodně představivosti, intuice, trpělivosti a především odhodlanosti k hledání neveřejných, tajných pravidel. Čtenáři poezie tvoří spolek zasvěcenců.

Ivan Wernisch

Pečlivě uschován v knize, aby se nezmačkal, jeden ze dvou portrétů Sandokana, které mám. Tento zakoupen na pouti v Mostištích u Velkého Meziříčí za 3 Kčs (1984). Tamtéž zakoupeno i tričko se Sandokanem, které sice střežím, ale už asi čtvrtstoletí neobleču.

- kdo by si to byl pomyslel, když jsem si koupil doménu, že se z tohoto prostoru stane blog, a že díky němu poznám tolik báječných lidí. Díky vám všem!

Předmluva Petra Krále

k italské antologii Rapporti di errore.

Jak se tak koukám na snooker, napadá mě něco ke genialitě. Kdo jste neviděli – Ronnie v zápase proti Marku Kingovi zaznamenal rekordní desáté maximum, to jest 147 bodů. Ovšem až potom, co ho k tomu musel rozhodčí Jan Verhaas doslova přemluvit, protože na turnaji World Open se za maximum (které se i hráčům, jež mají na svém kontě titul mistra světa a jsou profesionály přes dvacet let, nemusí podařit zahrát na turnaji ani jednou za celou kariéru) nevyplácí žádná prémie.