Tygr má třicet!
Můj drahý Tygr má třicet. Seznámili jsme se v Ostravě, cestou do Vysokých Tater, kde mi ho předal strýc. Tehdy byl větší než já. Tygr. No, strýc samozřejmě taky. Byli jsme s Tygrem v Zakopanem čtyři roky poté, co tam Stanisław Lem napsal Nepřemožitelného.
Poznámka k depresi
Teprve letos na jaře jsem si přečetl knihu Viditelná temnota, v níž William Styron popisuje svou zkušenost s depresí. Kniha je to vynikající a podnětná. Toto je poznámka o jednom příznaku deprese, na který mne upozornila až ona.
Pro ty, kteří to snad ještě neví, od října 2006 mám invalidní důchod 3. stupně na bipolární poruchu (neboli maniodepresivitu).
Dva citáty a dva portréty
Anebo ne. Tři citáty a pět portrétů.
Paní Meganeurová
Hledat a být hledán
Co se týká hledání přes Google, měl jsem prý vždycky štěstí – když hledám ještěra přes jeho latinské jméno, nabídne mi to obrázek Sharon Stoneové. A spam rozesílajících robotů muselo přibýt, protože se mi objevuje od letoška spam i v hotmailu, kde jsem měl předchozích deset let průměr jeden spam ročně (naštěstí všechen jde do "Spam").
Článeček o několika nálezech a spamech.
Nový Wagon (i s M.)
Nové číslo Almanachu Wagon právě vyšlo.
Almanach Wagon naleznete zde. Nebo v Odkazech. A když použijete vyhledávač, psal jsem tu o něm už několikrát. Zvláště zájemce o experimentální poesii upozorňuju na jeho dřívejší dvojčíslo. Mne najdete když kliknete na "Cestující" nahoře. (Tohle není déjà vu, zkopíroval jsem dřívější text.)
Desetivteřinová bariéra
Devátého července zaběhl tenhle pán, Christophe Lemaitre, dvacetiletý Francouz, jako první běloch 100 m pod deset vteřin – 9,98 s. Pamatuju si, jak byl loni smutný, když ho kvůli ulitému startu diskvalifikovali na berlínském mistrovství světa, tak jsem rád, že se mu to povedlo.
Extrémní žehlení
je extrémní sport, který jsem do loňska neznal, ačkoliv jeho historie sahá až do roku 1997, možná i 1995.
Foto © Phil Shaw
Lod literátů 2010 - vážněji
Fotoaparáty jen cvakaly.
O tom, jak jsem porozprávěl s pár lidmi.
Loď literátů 2010 - nevážně
27. června se po roční přestávce způsobené upuštěním přehrady zase konala Loď literátů. Článek, i s fotkou mých zad, najdete tady. Trochu jsem se těšil, že bude na novém šífu, Lipsku, ale byla na starém dobrém Dallasu, a dobře tomu tak. Dal jsem si tři sklenice vody a jednu kofolu, a porozprávěl s několika lidmi – než o tom příště. Nyní pár lehkovážnějších noticek, s obrázky.
Okno na lodním wc.
