Henry Psanec

Dnes navštívila Wimbledon britská královna Alžběta II., poprvé po třiatřiceti letech. Její poslední návštěva se odehrála v roce 1977, kdy Její Veličenstvo přihlíželo finálovému vítězství Britky Virginie Wadeové. Královna přijela po jedenácté hodině; podívala se na kurt číslo 14 na hodinu All England Club's Wimbledon Junior Tennis Initiative, a poté přivítala jednak obhájce titulu, to jest Rogera Federera a Serenu Williamsovou, několikanásobné šampióny Martinu Navrátilovou, Billie Jean Kingovou a Venus Williamsovou a některé významné současné hráče, Caroline Wozniackou, Jelenu Jankovičovou, Novaka Djokoviče a Andyho Roddicka, jakož i čtyři britské hráčky v letošním pavouku, Heather Watsonovou, Elenu Baltachaovou, Anne Keothavongovou a Lauru Robsonovou. Následně navštívila Centrální kurt, kde poobědvala v klubové místnosti s vybranými tenisty – podával se losos, kuře marinované v medu a tradiční jahody se šlehačkou, a svou návštěvu zakončila shlédnutím zápasu Andy Murray – Jarkko Nieminen z královské lóže na Centrálním kurtu. Konečně jsme zase viděli onu slavnou wimbledonskou úklonu. (Více zde – včetně krásných fotek.)

Návštěvu Jejího Veličenstva jsem bohužel neviděl, ale viděl jsem zápas, který zlomil všechny rekordy, a který skončil v 17:49.

Jednou z nejvíce fascinujících knih, které jsem jako dítě četl, byla "Žijí ještě dinosauři?" (Динозавра ищите в глубинах), vydaná v edici Čtení o... Jejím autorem je ruský renesanční člověk Alexandr Michajlovič Kondratov – Александр Михайлович Кондратов (3 октября 1937, Смоленск – 16 апреля 1993, Санкт-Петербург). Včil se mi konečně dostalo možnosti přečíst ji rusky. Pro ty, kteří ji rusky nemají, alespoň moje nejoblíbenější pasáž, s mým komentářem.

Při četbě knihy "Toulavé house", což je biografie Jaroslava Haška, jsem zjistil, že kniha "Cesty missionářské", kterou jsem si nedávno koupil (viď tu) patřila k nejmilejším knihám J. H.

Kromě Toulavého housete nelze nedoporučit Chalupeckého knihu "Expresionisté" a Ripellinovu knihu "Magická Praha"! Tak dva moje oblíbené citáty J. H. a jedna příhoda o něm. S obrázkem.

Až příliš bezpečný svět Z

Karel Piorecký, Tvar 11, 27/05/2010