Jakub Kostelník pro Weles

Labyrint samoty

M. Fišmeister: Barva času je žlutá. Vetus Via. Edice Želetavka. Brno 2011. ISBN 978-80-87422-07-6. 61 stran. Náklad neuveden.

V letních měsících letošního roku se mezi brněnskými knižními novinkami objevila sbírka Miroslava Fišmeistera (*1976) Barva času je žlutá vydaná v nakladatelství Vetus Via v edici Želetavka, řízené Jaroslavem Erikem Fričem. Názvy Fišmeisterových prvních tří sbírek Ten stolek je nízký! (2005), To okno je malé! (2006), Aspoň že postel je pohodlná (2007) vznikly jako citace replik z autorem oblíbeného britského televizního seriálu Profesionálové. Po sumarizující sbírce Pískoviště (2007), po velké milostné poctě v knize Z (2009) a drobnějších edicích Pieter van den Hoogenband (2010), Šel jsem tím městem (2010) přichází autor s již výše zmíněnou knihou Barva času je žlutá (2011).

- řekla mi dnes na ulici jedna milá paní, s níž jsem se na chvíli zastavil. Proč? Kvůli "náhodě" se skotskými teriéry: a díky Bohu, že mám fotoaparát, a mohu to tedy doložit. A taky jsem dnes mimo jiné – vždy mimo jiné! – viděl poprvé dlaska tlustozobého, který něco hledal za pravěk nejvíc připomínajícím stromem na přehradě.

pro čeleď banánovníkovité

Opět bez happyendu, ale vlastně černohumorně zábavná (no, spíš černohumorně než zábavná), pro potřebu žactva nižších i vyšších škol navíc doplněná ludikativní příhodou o čuránkách a vexilologičností golfu.

Osmá sbírka brněnského autora.

Můj ostravský strýc, jak známo, pracoval v Indii.

Osmatřicet fotek z jeho tamějšího pobytu.

Můj výrok, který si tehdy maminka napsala

do deníčku (nahlédnuto s jejím svolením).

nakladatele, Jaroslava Erika Friče.

Kniha už je v prodeji.

Požehnané Velikonoce!

Dnes jsem poprvé strávil venku pár hodin, a poprvé jsem tady viděl ještěrku. No ano, byla hodně rychlá:

Moje asociace k výbornému článku u Christabel,

která mimochodem zrovna slaví výročí.

Dnes je to šest let, co mi Ivan Wernisch nabídl tykání. Tak na oslavu článek o jedné knize, která mi přinesla mnohonásobnou radost.

Iwanovi a Marianovi, a Simoně, další milovnici knih

Průvodce estonskými ponožkami, výzkum role houby v křesťanském umění a oslava skromné kancelářské židle jsou mezi knihami, které soutěží o Diagram Prize – prestižní cenu o Knihu s nejpodivnějším názvem pořádanou  každoročně britským časopisem Bookseller od roku 1978.

Nechám na P. T. čtenáři, zda to V znamená Vitalij nebo Vladimir, protože jde o Jeana-Paula.

Koupil jsem si za laciný peníz bestseller své doby, knihu Daneše a Domina – druhého jmenovaného P. T. čtenář jistě zná z Gabry a Málinky v Praze, kde vystupuje a) ze skleníku, a b) jako bytost téměr mystická – Dvojím rájem. Och, to je nádhera! Skvěle napsané, tuny informací, úžasné fotografie, skvělá grafická úprava...

Tady máte pro radost – spolu s mým vřelým doporučením – vybrané výpisky, doplněné obrázky, z nichž dva s laskavostí sobě vlastní poskytla Simona, majitelka skvělého blogu, a oba doufáme, že udělají radost milému lojzovi, který si o ně řekl.

V milém antikvariátě Klariani jsem viděl tuto dřevěnou krabičku:

japonský motiv; zámek : "klíč bohužel není".

60 let vlády Alžběty II.

Fritiof Nilsson Piraten (1895 – 1972),

švédský spisovatel